V České republice touto nemocí trpí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Především dospělých a hlavně žen v přechodu a po něm. Lidí nemocných osteoporózou stále přibývá. Vysvětlení je prosté - prodlužuje se průměrná délka života a přitom od dětství žijeme stále nezdravěji.
Ubývání kostní hmoty je přirozeným projevem stárnutí. Kostní hmota se tvoří zhruba do věku 25 až 30 let, potom už kvalitu kostí jen ztrácíme. Pozvolný úbytek kostní hmoty je přirozený. Problém nastává, pokud řídne rychleji, než by měla. Osteoporóza je výsledkem nerovnováhy mezi odbouráváním a novým tvořením kosti. Pro vývoj nemoci je podstatný nedostatek vápníku, nedostatek vitaminu D a přiměřeného pohybu.
Ročně prodělá osteoporotickou zlomeninu krčku stehenní kosti 14 tisíc žen a 7 tisíc mužů. „Dá se říct, že přibližně každých 30 minut utrpí jeden Čech osteoporotickou frakturu. Dvacet procent z těchto lidí do jednoho roku umírá vinou zdravotních následků úrazu, dalších padesát procent z přeživších zůstává do konce života nějakým způsobem postiženo,“ říká Jaroslav Jeníček, tajemník Českého národního fóra proti osteoporóze (ČNFO).
V naprosté většině se osteoporóza projevuje u lidí starších 50 let. V této věkové skupině se vyskytuje u 33 procent žen a 15 procent mužů. U populace nad 70 let jí pak trpí už 47 procent žen a 39 procent mužů. Léčeno je však pouze 10 až 15 procent postižených.
Stav diagnostiky a včasné léčby osteoporózy v České republice stále není ideální. V přístrojovém vybavení celotělovými denzitometry zaostáváme za průměrem Evropské unie. Podle Jaroslava Jeníčka je mnohdy těžké přesvědčit i lékaře, že je nutné osteoporózu léčit dříve, než dojde k patologické fraktuře. A to i díky mýtům, které o osteoporóze stále kolují.
MÝTY O OSTEOPORÓZE
Osteoporóza znamená odvápnění kostí
NE. Poměr mineralizované kostní tkáně a organické hmoty je stejný jako u zdravých kostí. U osteoporózy dochází k celkovému úbytku kostní tkáně a k mikroskopickým změnám její struktury. To vede ke snížení mechanické odolnosti kosti. Jedná se tedy o pokles v kvantitě a kvalitě kostní tkáně.
Osteoporóza a artróza jsou podobné stavy
NE. Artróza (nebo osteoartróza) je postižení kloubů. Jde o úbytek kloubní chrupavky. Charakteristickým projevem artrózy je bolest postižených kloubů. Osteoporóza znamená úbytek kostní tkáně a zhoršení její mikroskopické struktury. Nejde tedy o nic podobného.
Osteoporóza je nemoc starých lidí
NE ZCELA. Následky osteoporózy se sice většinou projevují až v pozdějším věku, ale základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří už v období dospívání. Zlomeniny kostí při osteoporóze ve stáří jsou tak vlastně následkem nedostatečné prevence v podstatně mladších věkových obdobích. Stav mohou zhoršit chronická onemocnění – např. revmatické poruchy, vstřebávání živin, nádorová onemocnění či některé léky. Pravdou ale je, že nejčastějším zástupcem nemoci je tzv. osteoporóza postmenopauzální, postihující ženy po přechodu. Příčinou je úbytek ženských hormonů estrogenů.
Osteoporózou mohou onemocnět pouze ženy
NE. V období klimakteria je skutečně rozvoj osteoporózy asi čtyřikrát větší u žen než u mužů. Je to důsledek nedostatku hormonů estrogenů. Ovšem ve věku kolem 75 až 80 let se tyto rozdíly téměř vyrovnávají.
Ve středním věku je už na prevenci osteoporózy pozdě
NE. Na prevenci osteoporózy není nikdy pozdě. Pozornost dostatečné výstavbě kostí je nutno věnovat už v období růstu a dospívání. Ve středním věku ale můžeme zpomalit odbourávání právě prevencí. Napomůžeme tomu, aby úbytek vápníku odpovídal průměrnému poklesu s věkem, nikoli urychlenému.
Charakteristickým projevem osteoporózy jsou bolesti končetin či zad
NE. Bolesti zad se objevují většinou v důsledku kompresivních zlomenin obratlů (tedy takových zlomenin, kdy je obratel stlačen). Bolesti končetin nejsou charakteristickým projevem osteoporózy.
Osteoporóza je nutným zlem, které přichází se stářím, je nutno se s tím smířit
NE ZCELA. S osteoporózou se dá bojovat například soubory cviků. Také se dají upravit výživové zvyklosti, aby organismus dostal požadované množství vápníku a vitaminu D. Nutností je aktivní přístup nemocného.
Osteoporózu nelze léčit
NE. Existuje řada přípravků, které významně zlepšují stav kostí, vedou k nárůstu kostní hmoty, zlepšují mechanickou odolnost kostí a tím snižují riziko zlomenin. Nezbytnou součástí léčby je dostatečný přísun vápníku a vitaminu D.
Pro prevenci a léčbu osteoporózy je lhostejné, z jakých zdrojů vápník konzumujeme
NE ZCELA. Z vápníku v potravě se vstřebá a využije ke stavbě kostí jen určitá část. Nejvíce vápníku organismus využije z mléka a z některých druhů zeleniny, jako např. z květáku, růžičkové kapusty či z brokolice. Lidé trpící nesnášenlivostí laktózy mohou volit výrobky se sníženým obsahem laktózy, např. výrobky fermentované (jogurty, kysaná mléka).
Zdroj: ČNFO
