Morgellons, podivná vlákna
Černá, bílá, ale i modrá, několik milimetrů dlouhá vlákna neznámého původu vystupující z rozdrásané kůže. Pocit, že vám pod kůží lezou brouci. To všechno doprovázeno intenzivním svěděním a kousáním.
Zcela oprávněně vám tyto symptomy připomínají hororový film. Podivná nemoc byla laiky pojmenována "morgellons". Po šesti letech výzkumu ale stále není zcela jasné, co nemoc způsobuje. Mezi vědci panuje přesvědčení, že morgellons nemá reálný základ a jde jen o bludné představy pacienta. Lékaři se domnívají, že má postižený člověk duševní poruchu, při které ztrácí kontakt s realitou a trpí přesvědčením, že je napaden hmyzem.
Většina lékařů předpokládá, že vlákna v kůži, která pacienti ukazují jako důkaz reálné nemoci, si tam zanesli oni sami. S tím se ale pacienti a jejich rodiny nechtějí smířit. Jen velmi malá skupina lékařů nepovažuje pacienty za psychicky nemocné a uvažuje o tom, že by nemoc mohla být způsobena neobvyklým průběhem lymeské boreliózy.
Pica, nutkavé pojídání
"Pica." Tak označují lékaři mentální poruchu, která se projevuje chutí pojídat nejedlé věci, jako třeba papír, mýdlo, hlínu nebo stolici. I když mnozí lidé věří, že je toto pojídání spjato s potřebou doplnit minerální deficit, odborníci pro toto tvrzení nenalezli žádný reálný základ, uvádí magazín Live Science. Choroba se podle některých statistik vyskytuje nejčastěji u těhotných žen.
Creutzfeldt-Jakobova choroba
Pod nesrozumitelným názvem Creutzfeldt-Jakobova choroba se ukrývá onemocnění napadající centrální nervovou soustavu. Můžeme říci, že nemoc má tři "běžné formy" a jednu neobvyklou. Ona neobvyklá forma je však právě tím důvodem, proč je v současnosti Creutzfeldt-Jakobova choroba tak obávaná.
Laicky řečeno se jedná o lidskou formu BSE. Tedy mozkového onemocnění, které je spíše typické pro hovězí dobytek. Možná jste zaslechli lidový název "nemoc šílených krav", který je odvozen od podivného chování hovězího dobytka v posledních fázích nemoci. Lékaři popisují, že při této nemoci dochází u skotu k houbovité degeneraci mozku.
Pokusy vědců zjistit, jak došlo k přenosu nemoci z dobytka na člověka, nebyly dosud úspěšné. Předpokládá se, že k nákaze dochází zřejmě konzumací mozku, míchy nebo vnitřností nakažených zvířat. Podivná je také inkubační doba nemoci. Může trvat několik let, než dojde k jejímu vypuknutí. Následně se objevují příznaky demence. Onemocnění se zatím ukazuje jen zřídka, bohužel ale většinou končí smrtí. Výskyt smrtelného onemocnění vrcholil v roce 2000, kdy touto chorobou onemocnělo na dvacet osm lidí.
Záhadná schizofrenie
Jako královnu mezi psychickými poruchami označují lékaři schizofrenii. Jedná se totiž o záhadnou a mnohdy velmi těžkou nemoc. Člověk totiž ztrácí schopnost rozumově rozlišit mezi realitou a fantaziemi. Symptomy nejsou jednoznačné, u jednotlivých pacientů se mohou velmi lišit. Pohybují se od halucinací přes mámení, zmatenou řeč až po citovou otupělost. O schizofrenii se mluví často jako o nemoci, při které člověk slýchává hlasy. Jedná se o jeden z příznaků, tedy sluchovou halucinaci.
Odkud se schizofrenie bere? Hovoří se o několika faktorech: velkou roli na propuknutí onemocnění má dědičnost. Lékaři také přikládají váhu některým metabolickým procesům v určitých částech mozku, v této souvislosti se jedná o nekontrolovatelné vyplavování dopaminu. Schizofrenie má mnoho podob, od lehčích až po ty velmi těžké.
Smrtící chřipka
Klasický mor drůbeže. Možná máte pocit, že tato nákaza budila hrůzu naposledy ve středověku. Jde ale pouze o starý název dnešní "ptačí chřipky". U ptáků se vyskytuje chřipkový virus typu A, zejména jde o formu H5, eventuálně H7 v kombinaci s neuraminidázami. Mezi lidmi se běžně vyskytuje chřipka typu H1N1 nebo H3N2. Tělo reaguje na tyto viry poměrně dobře a překonává je celkem rychle.
V současnosti se stala nejvíce ohrožující kombinace H5N1. Tento virus obvykle napadal ptactvo a nepředpokládalo se, že by mohlo dojít k přenosu na člověka. Přesto se obavy naplnily. První výskyt byl zaznamenán v jihovýchodní Asii. Přenos ze zvířete na člověka vyžaduje velmi úzký kontakt. Může jít zejména o konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaného masa. Na mocný ptačí virus nemá lidské tělo vytvořenou imunitu. Proto se uvádí padesátiprocentní pravděpodobnost úmrtí při nákaze.
Množí se ale také obavy kvůli další možné rekombinaci ptačích virů s lidskými, k čemuž by mohlo dojít ve společném hostiteli, např. vepři. Pokud by se nový subtyp chřipky objevil, hrozí globální rozšíření.
Chronický únavový syndrom
Nenechte se zmást, nejedná se o běžný pocit únavy, která obvykle doprovází nemoci. Jde o poruchu, jejíž příčiny také nebyly doposud vysvětleny. Pokud se tedy cítíte naprosto vyčerpaní a unavení a pocit neodchází ani po dvou týdnech odpočívání, je možné, že se jedná právě o tuto chorobu. Nemoc provází poruchy spánku, deprese, bolesti páteře a zvýšená citlivost na hluk a světlo.
Obvykle se i po zcela mírné aktivitě dostavuje abnormální únava. Syndromem trpí podle všeho přibližně čtyři lidé z tisíce.
