Do heny se často přidávají další látky, které mají za úkol prodloužit trvání "tetováže" či dosáhnout jiných odstínů, například šťáva z řepy či citronu, a především parafenylendiamin (PPD) uvádí server www.bez-alergie.cz.
Alergické reakce
PPD patří vůbec k nejčastějším alergenům. Nejenže sám může alergizovat, ale vyvolává i skupinovou přecitlivělost na chemicky příbuzné látky – některá anestetika (prokain), barviva, sulfonamidy, léky proti cukrovce, složky opalovacích krémů apod. Ve třicátých letech minulého století byl dokonce v některých zemích v Evropě zakázán.
Nejčastější je reakce pozdního, ekzémového typu, která se rozvíjí až za několik dní po aplikaci barviva na kůži.
Ale může nastat i reakce časná (vzniká během minut), projevující se dýchacími obtížemi, svěděním kůže, kopřivkou či otoky rtů. Tento typ tzv. anafylaktické reakce může vést i k ohrožení života. Dále se může vyvinout i fotoalergický kontaktní ekzém, který se projeví až po oslunění obarvené kůže.
Byly popsány i případy, kdy se po tetováži objevila alergická reakce, ta se úplně zhojila, a po delší době došlo k opětovné bouřlivé reakci v souvislosti s nošením černého oděvu. Zvláště riziková je tetováž u osob s atopickým ekzémem a u alergiků vůbec.
Hena má pozitivní vliv na imunitu, je antioxidantem a má i antimikrobiální vlastnosti. Nicméně pokud dojde ke vstřebání kůží, může mít mutagenní účinky.
Samozřejmě nelze používání heny zcela zavrhovat. Oproti klasické tetováži má jistě mnoho předností (účinek je dočasný, odpadá riziko závažných chorob přenosných krví). Ale zejména alergici či atopici by měli použití této dekorativní metody vždy pečlivě zvážit.
