Sójové boby mají nepopiratelné klady - jsou mimořádně hodnotné pro svůj vysoký podíl bílkovin, kterých je zde asi dvakrát více než v mase. Jsou bohatým zdrojem energie a mají vhodné složení aminokyselin. Sója obsahuje lecitin, nutný pro přeměnu tuků a cukrů, lysin a značné množství vlákniny. Jiří Janouškovec ve své kuchařce Sója a sójové maso bez vážení dodává: "Bohatá je na minerály (obsahuje vápník, fosfor, železo a další stopové prvky), provitamin A, vitaminy skupiny B.“
Co umí sója léčit
Petr Fořt vyzdvihuje její další pozitiva: "Sója obsahuje nejenom kvalitní živiny (je považována za plnohodnotnou náhradu živočišných bílkovin), ale také řadu zdravotně příznivě působících látek, jakými jsou především steroly (fytoestrogeny), snižující nepříjemné vedlejší projevy přechodu a stárnutí a současně působící jako prevence rakoviny a osteoporózy. Příznivě působí vysoký obsah směsi přirozených tokoferolů a tokotrienolů (přírodní a jedině účinné formy vitaminu E)."
Pro snižování cholesterolu, zmírňování potíží klimakteria a také pro prevenci některých druhů rakoviny je sója velmi vhodná. Pro alergiky na kravské mléko je sójové mléko výbornou náhražkou. Na druhou stranu se v posledních letech objevují i rizika spojená s konzumací sójových výrobků.
Chcete dítě? Pozor na sóju!
Vědci z King’s College v Londýně představili na vědecké konferenci v Kodani riziko snížení plodnosti. Ze sóji se uvolňující genistein, látka podobná ženskému pohlavnímu hormonu, má sice protirakovinné účinky, ale zároveň snižuje kvalitu spermatu. Stačí jen malé množství genisteinu a oplodnění může být velmi problematické. Tato látka se nachází i v margarínech, čokoládě, pivu i některých druzích chleba.
Uvedené obavy se potvrzují i z jiných výzkumů, např. profesor Richard Sharpe z University v Edinburgu studoval pokles mužské plodnosti za posledních padesát let a při krmení mladých samců opic sójovým mlékem se narušovala jejich hladina testosteronu.
Další v ohrožení
Doktor Mike Fitzpatrick, toxikolog z Nového Zélandu, přepočítal hodnotu látky estrogenu obsaženého v sójovém mléce pro kojence krmené výlučně tímto výrobkem. Vzhledem k tělesné váze nemluvňat je to dle jeho propočtu, jako kdyby děti braly pět antikoncepčních pilulek denně. Spekuluje se také o vysokém obsahu manganu, jenž se vstřebává z půdy a může u dětí, které pijí sójové mléko, způsobovat jeho hromadění v mozku a následné nervové poruchy.
„Sue Dibbová, expert pro potravinovou politiku v britské organizaci National Consumer Council nyní zpochybňuje, zda by se sojové mléko mělo nadále podávat kojencům,“ zmiňují se o závěrech tohoto výzkumu Britské listy a pokračují dalšími poznatky výzkumu Fitzpatricka: "Zjistili jsme," konstatuje, " že sója obsahuje toxiny a estrogen tak silný, že při experimentech dokáže narušit ženský menstruační cyklus. Také poškozuje štítnou žlázu.“ I těhotné ženy jsou v ohrožení, jelikož vysoké množství přírodních hormonů může postihnout nervový systém plodu.
Pominout nelze ani vyšší obsah purinu (kyseliny močové), takže sója může zhoršovat potíže při onemocnění dnou. Nepříjemné, nikoli nebezpečné může být nadýmání u některých lidí při trávení sójových výrobků.
Sója v párku
Anthony Barnett z The Observer zmiňuje alarmující zjištění - kromě vegetariánských jídel a klasické asijské kuchyně je sója dnes již také téměř ve všem, co jíme: "...od tlačenky a cereálií k snídani po majonézu a margaríny. Sója je používána jako ingredience do mnoha zpracovávaných potravin jako např. párky, lasagne, burgery a kuřecí nuggety a umožňuje to potravinovým výrobcům vykazovat vyšší obsah proteinů na obalu. Některé výzkumy odhadují, že sója se nachází ve více než sedmdesáti procentech všech produktů v supermarketech a je hojně užívána v řetězcích rychlého občerstvení.“
Poukazuje i na širší souvislosti. Mnohé chovy používají pro krmení zvířat právě sójové výrobky nejen kvůli ekonomické výhodnosti, ale i pro bezpečnost- obzvláště po výskytu BSE.
Příznivci sóji argumentují tím, že v asijské kuchyni má sója nezastupitelnou úlohu již po tisíciletí a asijská populace netrpí žádnými uvedenými problémy, naopak je zdravější. Oním háčkem kromě celkově vyvážené stravy může být též úprava sóji – Číňané a Japonci totiž jedí fermentované výrobky jako tofu či miso, navíc kombinované s mořskými řasami. Jsou také geneticky lépe uzpůsobeni než Evropané, jež trpí často alergií na sóju.
Na rozdíl od běžného zpracování sójových bobů v západním potravinářském průmyslu úprava fermentací dokáže zničit škodlivé enzymové inhibitory bránící činnosti slinivky. Mezi fermentované výrobky patří tempeh, tofu, miso a z něj vyráběná sójová omáčka. Tempeh se dá úspěšně použít namísto masa např. v guláši, tofu zase v zeleninových jídlech a s kuskusem.
Přes všechna pozitiva i negativa sóji radí odborníci umírněnou spotřebu. Kojence, těhotné ženy či páry usilující o početí je potřeba upozornit, aby se této plodině raději vyhýbali. K tomu je dnes potřeba číst na obalech složení i celkem běžných potravin, jakými jsou například cereálie k snídani.
