Jen ve Spojených státech existuje sedm milionů lidí, kteří odmítají jíst jakékoli maso včetně drůbeže a ryb (ale často do toho zahrnují i mléčné produkty a vejce). Zatímco vegetariáni a vegani proklamují, že jejich dieta je zdravější, masožravci naopak nedají dopustit na maso. Argumentují tím, že konzumace masa je koneckonců přirozená a lidé je jedli odjakživa.
Poslední dvě desetiletí dávaly spíš za pravdu vegetariánům a byly vyzdvihovány zdravotní přínosy tohoto typu stravování, uvádí server msn.
Naše zdraví není samozřejmě podmíněno pouze způsobem stravování. I ta nejlepší dieta na světě nemůže člověka, který žije pouze sedavým životem, zachránit od nemocí, které jsou spojené s nedostatkem pohybu. Sedavý styl života přitom stojí každý rok sta tisíce lidí, kteří zemřou na kardiovaskulární choroby a rakovinu.
Pastilky a pivo
„Je třeba zdůraznit, že oba způsoby stravování (vegetariánství i klasické) mohou být stejně zdraví prospěšné jako destruktivní,“ říká Rian Andrews, dietní expert z Johns Hopkins Weight Management Center. „Stejně tak, jako se v krajním případě může za vegetariánskou stravu považovat jídelníček složený z pastilek proti kašli a piva, mohou být základem klasického stravování pouze párky a tlačenka. Přitom je každému jasné, že se skutečně nejedná o ideální varianty stravování.“
Dobře koncipovaný vegetariánský jídelníček stejně jako výživa omnivorů či zapřísáhlých masožravců by měla zásobit tělo dostatečným množstvím tuků, vitamínů, minerálů i vlákniny.
Vegetariánská plus
Vegetariáni se při hájení svého způsobu stravování často ohánějí zdravotními výhodami. Studie z celého světa potvrzují, že jídelníček, v němž převažuje rostlinná strava nejen přispívá k delšímu životu, ale chrání i před řadou nemocí. „Vegetariáni mají nižší pravděpodobnost, že onemocní kardiovaskulární chorobou,“ říká Sarah Tristová, dietoložka ze Seattlu. „Mají nižší krevní tlak a nižší hladinu cholesterolu. Méně často trpí nadváhou, cukrovkou druhého typu, žlučníkovými kameny a ženám po menopauze méně řídnou kosti.“
Omnivorové často argumentují tím, že lidé byli zrozeni jako všežravci, tudíž není jediný důvod, proč omezovat konzumaci masa. Je pravda, že naše těla dokážou zpracovat živočišnou i rostlinnou stravu. Na druhou stranu bylo pro naše předky maso nedostupným luxusem, který si mohli dopřát jen čas od času. Rostlinná strava pro ně byla mnohem dostupnější. Problém tedy není v tom, že by se naše tělo nedokázalo s živočišnou potravou vypořádat, ale spíše v množství, v kterém ji konzumujeme.
Co hrozí vegetariánům?
Ačkoli mnozí vegetariáni argumentují, že potřebné živiny, vitamíny a minerály lze plnohodnotně nahradit a získat z rostlinné stravy, není to tak docela pravda. Vegetariáni obvykle nemívají problémy s proteiny, které lze skutečně získat například ze sóji, ale mnohem větším problémem je při tomto způsobu stravování například železo. Jeho zdrojem jsou živočišné zdroje a odborníci upozorňují, že jeho nahrazení rostlinnými zdroji je problematické.
Vegetariáni dále mívají nedostatek mastných kyselin typu omega-3, které jsou podstatné například pro bezproblémový vývoj dětského mozku. Zastánci výhradně rostlinné stravy jsou mnohem ohroženější chudokrevností a zvýšenou únavou, která je důsledkem deficitu vitamínu B12 a železa. Nedostatek minerálů je potom zodpovědný za potíže s imunitou i větší lomivost kostí. Vegetariány také častěji postihne Alzheimerova choroba a mrtvice, kromě toho mají striktní vegetariánky často problémy s menstruačním cyklem a z toho vyplývající i možné komplikace s otěhotněním.
