Obstrukční choroba plic je kombinací dvou příbuzných nemocí – chronické bronchitidy a rozedmy plic (emfyzému). Je přímým důsledkem toho, jak se dýchací cesty neúspěšně vyrovnávají s povinností pravidelně transportovat toxické látky do plic.
Dvě v jedné
Bronchitida čili zánět průdušek je zánětlivou odpovědí, při níž dochází ke zbytnění stěny průdušek a poškození jejich výstelky za zvýšené tvorby hlenu; současně se rapidně snižuje imunita vůči kapénkovým infekcím.
Rozedma poškozuje plíce dvojím efektem: toxické plyny a částice způsobují zpřetrhání vláken obklopujících dýchací cesty a dochází k útlaku, zúžení a kolapsu dýchacích cest. Druhou pohromou je poškození alveol, plicních sklípků. Jejich stěny praskají, sklípky se spojují, tvoří se takzvané bulby. Tím se zmenšuje aktivní plocha pro výměnu plynů v plicích – u zdravého člověka je tato plocha až 100 m2.
Nepružné dýchací cesty zpomalují proudění vzduchu v plicích, část vzduchu dokonce v plicích zůstává. To omezuje možnost nádechu. Zúžené průdušky zase omezují výdech.
Na rozdíl od astmatu, který je také charakterizován omezeným průtokem vzduchu v průduškách (bronchiální obstrukcí), nelze průběh CHOPN ve většině případů zvrátit. Pokud není nemoc zachycena ve velmi časném stadiu, zhoršení funkce plic je navzdory léčbě trvalé, postupující a nezvratné.
Obstrukční choroba je stejně jako rakovina plic typickou chorobou kuřáků – celých 90% nemocných tvoří právě oni. Přibližně devět procent onemocnění jde na vrub práci či pobytu v toxickém prostředí (sem spadá i pasivní kouření), a jen necelé jedno procento nemocných trpí CHOPN na základě geneticky podmíněné enzymatické poruchy. Celosvětově je pak CHOPN čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Přibližně každý čtvrtý až pátý kuřák dříve nebo později touto nemocí onemocní.
Pomalý zabiják
Prvním příznakem CHOPN bývá produktivní a pravidelný kašel; pod pojmem pravidelný se rozumí takový kašel, který trvá v součtu dní déle než tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. Dalším příznakem je dušnost – nejprve při námaze, později i při běžných denních činnostech, v klidu a během spánku. Avšak ani silný kuřák (což odpovídá dvaceti a více cigaretám denně) nemusí poměrně dlouhou dobu pozorovat žádné varovné příznaky. Je to proto, že kapacita plic převyšuje přibližně trojnásobně naše potřeby. Ve chvíli, kdy člověk pociťuje „nedostatek dechu“, je kapacita plic již významně omezena.
Narušená funkce dýchacího ústrojí a snížený obsah kyslíku v krvi má samozřejmě vliv nejen na kvalitu života postiženého, ale i na funkci celého organismu. Častou komplikací CHOPN jsou v závislosti na stadiu nemoci otoky dolních končetin, snížená absorpce živin a s tím spojená podvýživa, respirační nedostatečnost, poruchy srdečního rytmu či cor pulmonale – plicní srdce, stav, kdy dochází k hypertenzi v plicnici a k následnému zbytnění pravé srdeční komory. I běžná infekce dýchacího ústrojí může být pro nemocného velmi nebezpečná.
Zdá se přitom prosté, že jedinou a nejlevnější prevencí je nezačít vůbec kouřit, v případě odhalení nemoci pak je prvním krokem zanechání kouření, včetně pasivního. Léčba má za úkol ovlivnit obstrukci dýchacích cest, zánětlivé procesy a snížit tvorbu hlenu, pomáhá i speciální dechová rehabilitace. V indikovaných případech může být řešením odstranění zbytnělých částí plic, případně transplantace.
