Statistiky ukazují, že ačkoli se nejvíce propichují uši, nejoblíbenějším místem pro piercing v pravém slova smyslu je pupík, uvedl to server msn. Přitom však právě ušní lalůček patří mezi místa, kde se vpich hojí nejlépe. Pupík je zase na špici žebříčku míst, kde piercing přináší nejvíc zdravotních komplikací.
Bezpečné uši, nebezpečná prsa
Na druhém místě v nekomplikovaném průběhu hojení a reakce na piercing je ušní chrupavka, která dává uchu jeho charakteristický tvar. Propíchnutí ucha v tomto místě se hůř čistí, déle se hojí a je tady větší pravděpodobnost infekce než u ušního lalůčku. Nicméně i přesto patří ušní chrupavka k relativně bezproblémovým místům, které si člověk může nechat propíchnout.
Studie ukazují, že s největšími komplikacemi po zákroku je spojen piercing prsních bradavek a především pupíku. Prsní bradavky jsou totiž příliš jemné, kroužek se může relativně snadno vytrhnout a u některých klientů dochází i ke ztrátě citlivosti.
Ačkoli piercing pupíku patří mezi nejoblíbenější druh piercingu (následuje propichování nosu, obočí, rtů a jazyka, bradavek a genitálií), jsou s ním spojeny ty největší komplikace. "Piercing na tomto místě je totiž neustále drážděn oblečením," říká doktorka Anne Laumannová z Northwesternské univerzity. "Třou se o něj trička i pásky. Zvlášť namáhaný je, když se při práci nebo sportu zpotíte. Díky tomu vznikají v kůži jemné trhlinky, které mohou být zdrojem infekce. Mimo to je toto místo velmi vlhké, takže se tady bakteriím mimořádně daří."
U kroužků do rtů nebo jazyka hrozí zase jiné nebezpečí. Zvláště při jídle nebo nárazu mohou poškodit, uštípnout, nebo dokonce rozlomit zub svého majitele. Odborníci doporučují, aby si lidé nechávali do této oblasti dávat piercing na neutrální místo v úrovni spodní čelisti.
Alergie na piercing
V září roku 2006 zveřejnila doktorka Laumannová studii, v níž dokazuje, že se u majitelů piercingu stále častěji objevuje alergie na chirurgickou ocel, z které jsou šperky velmi často vyrobeny. Tento typ alergií je zvlášť častý mezi ženami a trpí jim jedna ze čtyř majitelek piercingu. Obvykle se léčí podáváním krémů s přípravkem steroidů.
Řešením však v tomto případě není většinou ani zlato: "Čtrnáctikarátové zlaté kroužky jsou velmi častým zdrojem alergií, nikoli kvůli zlatu, ale kvůli niklu, který se do nich přidává. Jediným řešením jsou šperky ze čtyřiadvacetikarátového zlata, na které se obvykle alergické reakce nedostavují."
