Před třemi týdny, na 1. listopadu, si úředníci ministerstva zemědělství a zdravotnictví pozvali poprvé zástupce šesti největších cigaretových firem v Česku, aby s nimi zavedení varovných obrázků projednali.
"Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví chystá skutečně zavedení varovných obrázků," potvrdil mluvčí úřadu Hugo Roldán. Kdy by k tomu mohlo dojít, nechtěl upřesnit s tím, že na návrhu se bude pracovat ještě příští rok.
Jeho uvedení v praxi by ale mohlo být hodně rychlé, protože změnu nemusí projednávat ani poslanci, ani senát. Vládě jen stačí upravit vyhlášku určující požadavky na označování tabákových výrobků.
Obrázků, které by se na krabičkách měly objevit, je podle celoevropského vzoru šestatřicet - od prokouřených plic, mrtvého těla po depresivně znázorněné symboly neplodnosti a impotence způsobených kouřením. Návrhy připravili bruselští úředníci.
Evropská komise loni zavedení obrázků členským státům Unie doporučila, ale povinnost to není.
Které obrázky z připravené sady na cigarety zamíří, není zatím jasné. Jednou z variant, o které uvažuje ministerstvo zemědělství, je, že by výrobci museli postupně všechny dostupné piktogramy na krabičkách obměňovat. I otrlí kuřáci by si tak na ně hůře zvykali.
Zaskočení výrobci
Výrobce a dovozce cigaret nečekaná schůzka na téma varovných obrázků zaskočila. Očekávali, že se budou obecněji bavit o tom, zda piktogramy zavést, či ne. Místo toho chtěli úředníci už jen prodiskutovat, jestli dají obrázky jen na cigarety anebo na všechny tabákové výrobky.
Vládci cigaret se teď bojí, že varovný obrázek jim zatne další ránu v době, kdy jdou nahoru daně a s nimi i cena cigaret, která od jejich výrobků odrazuje.
Podle výrobců cigaret znamená zavedení obrázků i vyšší náklady na výrobu. Tvrdí, že by se tím krabička prodražila až o pár korun.
"Měli bychom vyčkat, jaké budou dopady zavedení varovných obrázků na spotřebu a příjmy státního rozpočtu v Belgii," říká Kamil Provazník, šéf Imperial Tobacco.
Belgie je první z evropských zemí, která cigarety zkaženými zuby a plícemi v příštím roce oblepí. Mimo Evropu mají s jejich zavedením největší a nejdelší zkušenosti Kanada a Austrálie, začíná s nimi i Nový Zéland.
Názory na to, jak zavedení zapůsobilo, se různí podle toho, jestli jde o zastánce či odpůrce obrázků. "Dosavadní zkušenosti jsou příliš malé na usuzování, jestli plní zdravotní ohledy," říká Tomáš Klvaňa, ředitel British American Tobacco pro firemní a právní záležitosti.
Podle něj se ale nedá říci, že by spotřeba cigaret nějak výrazně klesla.
"V Kanadě ročně klesá spotřeba cigaret o jedno dvě procenta," říká Eva Králíková z 1. lékařské fakulty. "Pokud by to tak bylo i u nás, kde kouří čtvrtina dospělé populace, bylo by to báječné," říká.
Podle ní nelze čekat, že jedno opatření vyřeší všechny problémy s kouřením, ale spolu s dalšími kroky může k jeho omezení přispět.
Argumentem výrobců je i to, že stát přijde po zavedení obrázků o kus příjmů ze spotřební daně.
"Vláda by si měla uvědomit, že pokud obrázky zároveň nezavede Německo a další okolní země, ohrozí tím příhraniční prodej cigaret. A ten dělá zhruba třetinu příjmů ze spotřební daně z cigaret," říká Klvaňa.
V příhraničí si turisté z Německa a Rakouska kupují hlavně dražší značky cigaret, jako jsou marlbora. V tomto případě by to pocítil nejvíce jediný domácí výrobce cigaret, Philip Morris, který je obchodovaný na pražské burze. V současnosti se potýká s propadem tržeb i zisku, přičemž dražší cigarety jsou nejziskovější částí výroby.
