Potíže s močením patří mezi ty, o nichž se nemluví. Nejen mezi lidmi, ale často ani mezi lékaři a jejich pacienty. Ti druzí se za ně stydí, přitom by jim medicína mohla pomoci.
Mezi nejčastější potíže týkající se vyprazdňování patří takzvaný syndrom hyperaktivního močového měchýře.
Zatímco zdravý člověk dokáže na určitou dobu nucení na močení překonat, postižený musí vyhledat toaletu okamžitě. A navíc tak musí činit velmi často.
Rok čekání
Příznaky jsou tedy dost jednoznačné, přesto lidé často váhají s tím, že by se svěřili svému lékaři.
"Nemocní většinou čekají s vyhledáním pomoci 6 až 12 měsíců od začátku příznaků, často proto, že se stydí o tomto problému hovořit," říká Roman Zachoval z urologické kliniky pražské vinohradské nemocnice.
Lidé podle něj často vyhledají odbornou pomoc teprve tehdy, když se jejich příznaky ještě hodně zhorší, začnou kvůli nim špatně spát anebo když je napadne, že by mohlo jít o příznak nějakého závažného onemocnění.
"Mnoho pacientů si vytvoří mechanismy, s jejichž pomocí uvedené příznaky zvládají. Méně pijí, chodí na toaletu dříve, než cítí potřebu, vyhýbají se místům vzdáleným od toalet," popisuje lékař.
A k lékaři vůbec nejdou - průzkumy ukázaly, že nediagnostikováno zůstává asi 40 procent případů. "To znamená, že mnoha pacientům, kteří trpí syndromem hyperaktivního močového měchýře, se nedostává adekvátní lékařské péče," vysvětluje Roman Zachoval.
Nemoc přitom výrazně ovlivňuje životní styl, a tím i kvalitu života dotyčného jedince.
Léčba? Ano, je to možné
Možnosti léčby se naštěstí zlepšují, byť terapie trvá dlouho a vyžaduje i aktivní spoluúčast pacienta.
K základní terapii hyperaktivního močového měchýře patří změna životního stylu, trénink močového měchýře.
V úvahu připadá také chirurgický zákrok a nově rovněž léky ovlivňující chování receptorů, které se podílejí na uvolňování svalů močového měchýře.
Změnou životního stylu se však nemyslí to, co mnozí pacienti provozují dobrovolně, tedy to, že nepijí a nevzdalují se od toalet.
A velkou chybou je také snaha vyprazdňovat močový měchýř preventivně, protože ten si pak paradoxně zvykne zadržovat ještě menší množství moči.
"Cílem léčby pomocí změny životního stylu je tyto nesprávné návyky příjmu tekutin a režimu močení odstranit," říká lékař Zachoval.
Močový měchýř je naopak třeba trénovat tak, aby nutkání k návštěvě WC nepřicházelo častěji než jednou za tři čtyři hodiny.
Operace až nakonec
Chirurgické řešení lékaři volí tehdy, když jiná léčba selhala. Existují dva přístupy. Močový měchýř se rozšíří vložením části střeva do jeho stěny, čímž se zvětší jeho objem.
Nebo se pomocí přístroje zavedeného do stěny močového měchýře aplikuje botulotoxin, který blokuje nervy stimulující kontrakci svaloviny.
Jak funguje močový měchýř
• Močový měchýř tvoří sval kulovitého tvaru, který u zdravých jedinců pojme přibližně půl litru moči.
• Vyprazdňování močového měchýře řídí centrální nervová soustava. Nervová vlákna z CNS vedou do svaloviny močového měchýře a uvolňují zde látku zvanou acetylcholin, která zde působí na místech zvaných muskarinové receptory.
• K močení dochází tak, že v důsledku působení acetylcholinu na muskarinové receptory se svalovina močového měchýře začne stahovat.
Hyperaktivní močový měchýř
• Jde vlastně o soubor příznaků, které jsou důsledkem nesprávné funkce svaloviny močového měchýře.
• Jde o relativně novou diagnózu, je stará přibližně pouhých šest let.
• Typickým příznakem je náhlá a nutkavá potřeba močit, kterou nelze překonat. Nazývá se urgence a je klíčovým příznakem hyperaktivního močového měchýře.
• Postižený dále pociťuje nutnost močit velmi často, nejméně osmkrát denně, ač nepije nijak nadprůměrně.
• Typické je také noční chození na WC (nykturie).
• Někdy se může přidat i v noci urgentní inkontinence, při ní může moč uniknout tehdy, pokud se člověk včas nedostane na toaletu.
Kolik lidí nemoc trápí
• Je to velmi častá choroba. Odhaduje se, že v Evropě trpí syndromem hyperaktivního močového měchýře 50 až 60 milionů lidí. V USA a Evropě postihuje asi jednoho ze šesti dospělých ve věku nad 40 let, výskyt této poruchy s věkem stoupá.
• Ač si to lidé často nemyslí, trpí obtížemi s hyperaktivním měchýřem muži stejně často jako ženy, ale ženy jsou kvůli této chorobě častěji ochotné vyhledat se k lékaři.
• Krátce po čtyřicítce trpí syndromem hyperaktivního močového měchýře asi tři procenta mužů a osm procent žen, mezi šedesátkou a sedmdesátkou už je to zhruba dvacet procent u každého pohlaví.
