ČTĚTE TAKÉ:
Vědci zkoumají, jak zabránit chřipkové pandemii
Lékař: Chřipka by mohla zabíjet ve velkém
Válka proti infekčním chorobám je vyhraná! Prohlásil to prý v roce 1969 hlavní lékař Spojených států W. H. Steward.
Snad jej k tomu optimismu opravňovaly úspěchy vědy a medicíny. Od poloviny 19. století, kdy Luis Pasteur zahájil éru mikrobiologie, přicházel jeden objev za druhým, lidstvo našlo antibiotika jako mocnou zbraň proti bakteriím, úspěšně se očkovalo...
"Doktor Steward usuzoval, že bude už jen otázka logistiky a peněz, než se podaří vyvinout očkování a antibiotika proti všem myslitelným infekčním nemocem," vysvětluje doktor Ladislav Machala z infekční kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Noví mikrobi přicházejí
Velmi brzy se ukázalo, jak hluboce mylné byly všechny podobné odhady budoucnosti. V roce 1976 byla poprvé popsána legionářská nemoc - nikdo nečekal, že by se v americkém velkoměstě Filadelfii objevil zcela nový patogen.
Virus Ebola a další nově objevené infekce sice byly velmi nebezpečné, ale zabíjely ve vzdálených krajích.
Velký názorový zvrat v "západních" zemích však nastal, když se v USA objevil AIDS. A z optimismu nás léčí i nebezpečně rychlé šíření bakteriálních kmenů odolných vůči antibiotikům.
Od doby zvratu nových infekčních nemocí stále přibývá: v roce 1983 byl objeven hantavirus Sin Nobre, před devíti lety ptačí chřipka v Hongkongu, v roce 1999 virus Nipah, před pěti lety lidský metapneumovirus, v letech 2002 až 2003 SARS a teď ptačí chřipka H5N1.
Kdepak "uzavřená kapitola infekčních nemocí". Pravdu měl spíš odborník na infekční nemoci profesor Kredba, který v učebnici pro mediky v roce 1970 psal: "Byly, jsou a budou. Řada chorob bude patřit historii, ale na jejich místa nastoupí nemoci nové."
Možná je dnes naopak ještě hůř než kdykoli dříve. My, moderní lidé, totiž sami vydatně mikrobům v úspěšném tažení pomáháme.
Nikdy nebylo cestování po světě tak snadné, rychlé a masové, nikdy se neprovádělo tolik zákroků ve zdravotnictví, při kterých se řeže, píchá, teče a mění se krev...
"Svět nikdy nebyl tak malý - a tak zpustlý," dodává Ladislav Machala. A proto výhodný pro šíření infekcí a jejich původců: starých známých i zcela nových virů a bakterií, které se umějí novým podmínkám velmi rychle přizpůsobit a nová území rychle obsadit.
"Z epidemiologického hlediska je svět jedním velkým pařeništěm mikrobů," připodobňuje Machala.
Jako příklad uvádí nemoc AIDS, kterou způsobuje virus HIV. Vyvinul se zřejmě již před několika stoletími v oblasti střední Afriky, ale neměl šanci globálně se uplatnit.
Ta přišla, až když mohl "vystoupit" z afrického pralesa a proniknout do světa skvělých příležitostí (narkomani, nevázaný sex).
Přibylo i další nebezpečí pro vznik pandemií - bioterorismus. Hrozbu představuje nejen možnost šíření již zlikvidovaných chorob, jejichž původci ještě přežívají v laboratořích (neštovice), nýbrž i noví, umělí zabijáci.
"Vědci již umí sestrojit syntetické viry. Pak stačí zlý úmysl a možnost šíření... I s tímto rizikem musíme počítat," připomíná Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
"Máme dosud největší sumu poznatků a nástrojů, abychom epidemii či pandemii zabránili, na druhou stranu lidstvo nikdy nebylo tak zranitelné," varuje Machala.
Ano, epidemie moru, cholery, skvrnitého tyfu se staly minulostí. Ale infekční nemoci zabíjejí dál. I dnes mají na svědomí největší podíl úmrtí.
Chřipka pořád zabíjí
Největším zabijákem je stále tuberkulóza, malárie, AIDS. "Ale pořád i obyčejná chřipka," připomíná doktor Machala.
Jen v USA měla tato "banální choroba" a následné komplikace v letech 1990-99 na svědomí 360 tisíc obětí. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu dodává: "Na chřipku připadají dvě procenta všech úmrtí."
Lékaři hledí na chřipku s respektem - už proto, že v historii opakovaně vyhlazovala během velkých epidemií miliony lidí a že se velké pandemie vracejí každých dvacet třicet let. A poslední proběhla v roce 1982...
Nebezpečnou vlastností chřipky je snadný přenos z člověka na člověka. Napadá lidstvo patrně od dob, kdy naši předkové přešli na usedlým způsob života - se zvířaty. Ta také byla původními nositeli chřipkových virů.
Od té doby se dokola opakuje známý scénář: málo nebezpečné viry ptačí chřipky cirkulují u drůbeže; tam se změní do podoby vysoce nebezpečné pro své hostitele; následně zmutují - často v organismu prasete - do formy nakažlivé pro člověka. A poté udeří.
Epidemie ptačí chřipky H5N1, šířící se světem, naštěstí, jak tvrdí Jan Kynčl, "zůstává pouze veterinárním problémem".
Souhlasí i Ladislav Machala: Ptačí viry jistě mají schopnost přerůst v budoucnu do lidské pandemie. Avšak kmen H5N1 není podle něj ve své dosavadní podobě pro lidi dostatečně nakažlivý, i když druhou podmínku úspěšného zrodu pandemie - vysokou schopnost vyvolat onemocnění (patogenitu) - už splnil.
Dosud se nakazilo "jen" dvě stě lidí, avšak celá polovina (!) z nich zemřela. "Já osobně se domnívám, že kmen H5N1 už svou historickou možnost propásl. Zkouší moc dlouho bez úspěchu," říká Machala.
Ihned však dodává: "Spíš se za čas vynoří jiný chřipkový virus." Nová pandemie bude podle něj pocházet nejspíš z respiračních virů - šíří se nejrychleji.
Epidemie budoucnosti
Nad infekcemi jsme nezvítězili a nikdy nezvítězíme. Lékaři proto neustále vyhodnocují, které viry a bakterie mají vysoký potenciál pro epidemické a pandemické šíření.
"Nebezpečné viry patrně přijdou ze zvířecí říše a patrně z epidemiologického kotle jihovýchodní Asie," soudí Ladislav Machala.
Biolog Petr Šíma z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve Vesmíru uvádí seznam podezřelých patogenů, který vede Světová zdravotnická organizace: arenaviry horečky Lassa a bolivijské krvácivé horečky (Machupo), phlebovirus horečky Rift Valley a filoviry horeček Ebola a Marburg.
Prozatím si však zachovávají poměrně vysokou schopnost zabíjet, takže jejich ohniska zůstávají geograficky omezena.
Z posledních let však známe i několik kandidátů na epidemii, nad nimiž lidstvo zvítězilo (nebo neměli potřebnou nakažlivost a sílu?).
V roce 1996 vypukla panika kolem nemoci šílených krav. V Anglii se objevilo 35 tisíc nakažených kusů. Priony překonaly mezidruhovou bariéru a objevily se první případy lidí nakažených lidskou variantou této smrtelné choroby (v CJD).
Okamžitě vešel v platnost zákaz zkrmování masokostní moučky, veterináři začali testovat krávy na přítomnost prionů v mozku, z potravinářské výroby zmizely rizikové orgány. Nakažená stáda se urychleně vybíjela.
Na rozdíl od původních odhadů (statisíce nemocných) do konce roku 2005 zemřelo 153 lidí a k dalšímu nárůstu případů nedochází. "Zdá se, že epidemie BSE je na ústupu," říká Karel Holada z 1. lékařské fakulty UK.
Podobný příklad zvládnuté epidemie představuje nemoc SARS s bilancí osmi tisíc nakažených lidí, z nichž každý desátý zemřel. Úmrtnost byla tedy velmi vysoká, ale virus naštěstí nebyl příliš nakažlivý.
Navíc i tady rychle zapracovala přijatá opatření, omezilo se cestování do zasažených oblastí a lidé s podezřením na nemoc byli rychle izolováni. To vše dohromady zabránilo dalšímu šíření.
"SARS a nyní ptačí chřipka jsou varováním a možná poslední příležitostí uvědomit si, co nám hrozí a jak se co nejlépe na příští epidemii pořádně připravit," říká Ladislav Machala.
Epidemiolog Joshua Lederberg řekl: "Možnost katastrofické epidemie dnes obchází svět rychlostí tryskového letadla!" Jeho slova je třeba brát vážně, ať už bude původcem nové epidemie cokoliv.
