Jak se zachovat tak, aby ani otec, ani matka neztratili svou autoritu a přitom se jim ve výchově potomka dařilo?
Dcera může vše, syn máloco
Někdy je to velmi těžké. Jan a Lucie spolu mají osmiletého Marka a čtyřletou Nikolu. Zatímco na Marka jsou oba zhruba stejně přísní a snaží se o důslednost, Nikola je tatínkovou princeznou, které projde úplně všechno.
Lucie je z toho upřímně nešťastná, protože dcerka už ji poslední dobou v podstatě neposlouchá, ví, že u otce vždycky najde zastání.
"Navíc manžel má pocit, že na kluka musí být víc přísný už z principu, a skoro bych řekla, že to u něj přehání. Neberu přitom to, že Marek je starší, a proto musí být podle manžela poslušnější - Nikole totiž prochází i to, co synovi v jejím věku neprocházelo ani náhodou," popisuje rodinný život mladá žena.
Psychologové přitom rodičům jako hlavní zásadu radí: stůjte na jedné lodi. Jistě, může se stát, že s rozhodnutím svého partnera týkajícím se výchovy potomků nesouhlasíte, ale snažte se to ventilovat, až když se za vámi zavřou dveře, nikdy ne před dětmi.
Pokud s něčím skutečně ostře nesouhlasíte, případně věc nesnese odkladu, lze to výjimečně říci ihned, ale tak, abyste druhého rodiče před dětmi neshodili.
Zásadní rozpory
Jste například v obchodě a děti žadoní o zmrzlinu, kterou jste jim ráno předběžně slíbili, což váš partner neví, a zmrzlinu jim nepovolí. V tom případě lze jistě vznést námitku. Děti samozřejmě poznají, že jeden rodič je mírnější, a druhý naopak přísnější, což v běžné míře výchově nijak nevadí.
Chyba však je, když jeden rodič ostentativně mění rozhodnutí druhého rodiče jako v případě výše zmíněné rodiny.
Pokud jsou výchovné rozpory skutečně setrvalé a zásadní, pak je namístě probrat je s psychologem, protože jinak by mohly dva proti sobě jdoucí názorové proudy zhatit i původně dobré výchovné záměry.
Když rodiče dlouhodobě ventilují své neshody ohledně výchovy před potomstvem, prodělají na tom nakonec všichni. Zhorší se nálada v rodině a děti se navíc naučí neshod mezi rodiči využívat ve svůj prospěch. Nakonec by se mohlo stát, že se dcera nebo syn spřáhnou s jedním z rodičů proti tomu druhému, kterého by nakonec nikdo nebral vážně.
