Průzkum uspořádala dvě odborná pracoviště - Poradna pro odvykání kouření a Poradna pro snižování nadváhy Merrylinka.
Zúčastnilo se ho celkem 3292 respondentů, z toho 2835 čtenářů iDNES, 266 politiků a 191 novinářů. Čtenáři iDNES měli možnost dotazník vyplnit na stránkách Zdraví, politiky a novináře oslovili lékaři e-mailem.
Jak ukazují výsledky, mezi Čechy panuje o kouření, obezitě a jejich vzájemné souvislosti mnoho mýtů.
Přitom statistky jsou hrozivé: v průměru každý druhý Čech má nadváhu, každý pátý je obézní a každý třetí kouří. Nemoci srdce a cév, cukrovka, nádory a řada dalších chorob způsobených kouřením a obezitou si ročně vyžádají desítky tisíc lidských životů.
Kouřením ke štíhlé linii?
Víc než třetina zúčastněných, přesně 34,2 procenta, si myslí, že kouření člověku pomáhá ke štíhlejší linii. Nejčastěji to tvrdí bývalí kuřáci - podle odborníků zřejmě ovlivněni vlastní zkušeností.
"Kouření skutečně může napomoci snížit hmotnost. Potlačuje pocit hladu či chuť k jídlu," vysvětluje MUDr. Eva Králíková z Poradny pro odvykání kouření.
Důvodů je hned několik:
• kouření zvyšuje působení serotoninu v mozku, tedy poskytuje podobně blahé pocity jako příjem potravy
• nikotin navíc zpomaluje vyprazdňování žaludku, takže prodlužuje pocit nasycení
• v neposlední řadě hraje roli i fakt, že kouření zaměstnává hlavu i ruce, takže na jídlo nezbývá tolik času a myšlenek
Statisticky jsou kuřáci o něco štíhlejší, ale nevybočují z průměru české populace, ve které se nadváha objevuje u každého druhého a obezita u každého pátého člověka. Platí, že lidé, kterým se povede přestat kouřit, ale pak zase začnou - z důvodu regulace hmotnosti - nijak podstatně na váze neztratí.
Pokud jde o společenskou přijatelnost, 53,3 procenta respondentů si myslí, že horší je být obézní. Ovšem zajímavé je, že lidé odpovídají podle jednoduchého klíče - horší je to, co není můj problém. Proto 60 procent kuřáků považuje za horší obezitu a naopak 60 procent z těch, kteří už někdy drželi redukční dietu, hodnotí hůře kouření.
V tomto bodě se navíc odpovědi politiků významně liší od výsledků, kterých dosáhli čtenáři iDNES a oslovení novináři - pro 39 procent politiků je společensky horší kouření a jen pro 38 obezita.
Podle lékařů je kouření společností pořád do značné míry tolerováno. Lidé dnes u nás nejsou přes veškerou osvětu dostatečně motivováni s kouřením přestat či vůbec nezačínat. Obezitu naopak většinou vnímají jako osobní slabost a selhání.
Co do otázky zdraví, 53,5 procenta lidí je přesvědčeno, že horší je kouření, a jen 31,8 procenta respondentů považuje za horší obezitu.
"Srovnání z hlediska zdravotní škodlivosti kouření a obezity není jednoduché. Závisí i na míře kuřáctví a stejně tak na stupni a charakteru obezity," vysvětluje MUDr. Králíková. Avšak při prostém srovnání dopadů na zdraví a životní prognózu je jasno – obojí podstatně zkracuje život.
Zhubnout a přestat kouřit - obojí je těžké
Na otázku co je těžší, zda zhubnout, nebo přestat kouřit, odpovědělo téměř 55 procent lidí "přestat kouřit" a 45 procent "zhubnout". Tedy žádný zásadní rozdíl. Ovšem na jednom se shodli všichni - můj problém je vždycky ten těžší.
A tak jedinou skupinou, která zcela jednoznačně považuje hubnutí za daleko menší problém, jsou pravidelní kuřáci. O snažší cestě ke zhubnutí je přesvědčeno 75 procent z nich. A naopak přes 55 procent těch, kteří se opakovaně (a bez úspěchu) pokoušeli zhubnout, považuje za složitější problém dietu a snižování nadváhy.
Podle odborníků by se dal problém shrnout asi takto: nejíst nejde, nekouřit ano. Nekouření je založené na úplné - a tedy snadno prokazatelné - abstinenci. Výsledky jsou bezprostředně měřitelné. Výsledky hubnutí jsou proti tomu vidět až za nějakou dobu a proces vyžaduje řadu podstatných změn v životním stylu.
Na nekouření si lidé rychleji zvykají, je to otázka několika měsíců a navíc lze využít i náhradní nikotinovou léčbu. Zvyknout si na nižší příjem a zvýšení výdeje energie bývá obtížnější. Zvlášť, když mozek pravidelně neúprosně signalizuje "mám hlad!"
Avšak i v případě obezity už existuje pomoc ve formě léku zvyšujícího pocit sytosti, který účinně pomáhá při zavádění potřebných změn. Při redukci hmotnosti navíc často hrají negativní roli nadsazená očekávání a cíle, které přesahují reálné možnosti jedince.
Přestanou kouřit! Ztloustnu?
Když už se člověku podaří přestat kouřit, automaticky nadchází fáze přibírání na váze. To si myslí necelých 40 procent respondentů. Bývalí kuřáci jsou o tom přesvědčeni ze 66 procent.
Důvodem je podle zúčastněných fakt, že když skoncujete s kouřením, automaticky začnete víc jíst. Jen 2,2 procenta lidí si myslí, že přibírání je způsobené jen a pouze tím, že člověk přestal kouřit.
"Ano, po skončení kouření může dojít k zvýšení tělesné hmotnosti - v průměru asi o 5 procent. Kouření totiž zrychluje metabolismus. Výdej odpovídá 850 až 1000 kJ energie denně. Bez předchozí přípravy a beze změny životního stylu lidé většinou do roka přiberou asi 3–4 kg. Dále se však váha obvykle nezvyšuje," vysvětluje Eva Králíková,
K podstatně většímu váhovému příbytku podle ní dochází u zcela nepoučených exkuřáků. Ti mohou přibrat i deset kilo a víc.
Kuřák, který chce přestat kouřit a současně nepřibrat, by proto měl:
• nejlépe v předstihu snížit příjem energie o zhruba 1000 kJ denně či zvýšit o toto množství její výdej
• využít náhradní nikotinovou léčbu (žvýkačky, náplasti, inhalátory, podjazykové tablety), která pomůže lépe překonat abstinenční příznaky
• požádat o pomoc lékaře. Ten může na přechodnou dobu (řádově měsíce) předepsat centrálně působící léky, které zvyšují pocit sytosti a potlačují chuť na sladké a mlsání mezi jídly
Proč jsme obézní
K nejsilnějším příčinám obezity zařadili respondenti průzkumu nedostatek aktivního pohybu, sportu a cvičení (83,3 procenta), na druhém místě skončil vysoký energetický příjem z tuků (62,5 procenta) a v těsném závěsu (62,4) vysoký energetický příjem ze sladkostí. (U této otázky mohli respondenti zaškrtnout víc možností - pozn. red.)
Z celkového počtu 3292 účastníků průzkumu se 39 procent zařadilo mezi pravidelné kuřáky, 27,7 procenta mezi bývalé kuřáky, 18,6 absolutní nekuřáky a 11,2 občasné kuřáky. Zbývající 3,5 procenta lidí se klasifikovalo jako kuřák pasivní.
Dvě třetiny z kuřáků se již v minulosti (jednou či opakovaně) pokoušely přestat - a bez úspěchu. A co zbylá třetina, která se o to ani nepokusila? Jako nejčastější důvod tito lidé uvedli nedostatek silné vůle (26,2 procenta), následovalo tvrzení "kouřím rád" (24,7) a "kouřím jen málo" (20,9 procenta). Jen necelá dvacetina lidí se nikdy nepokusila přestat kouřit, protože se bála ztloustnutí.
Co ze závěrů průzkumu vplývá? Obezita i kouření jsou vážné záležitosti, které přinášejí nemoc a smrt. Pro většinu lidí je velmi obtížné se jich zbavit. Nedokážou típnout cigaretu nebo si odepřít čokoládu. Ovšem s lékaři jde všechno lépe. Po celé republice je řada poraden, kde vám s vaším problémem pomohou.
