Takové chování nemusí být způsobeno pubertou nebo dětským vzdorem, důvod může být závažnější.
I děti totiž mohou trpět depresí, onemocněním, které v současné době trápí až třetinu obyvatel civilizovaného světa. Pro některé dokonce představuje život ohrožující nemoc, neboť svou oběť dokáže dovést až k sebevraždě.
Deprese je lapidárně řečeno onemocnění smutkem. V současné době patří mezi nejčastější choroby a nevyhýbá se ani dětem. S příchodem nového školního roku a s tím spojeným nárůstem práce, povinností a vůbec nároků na dětský organismus riziko vzniku deprese stoupá.
K základním projevům deprese patří již zmiňovaná porucha nálady pociťovaná jako smutek, špatná nálada. Postižení jedinci také popisují stav "bez nálady". Na rozdíl od "normálního smutku a špatné nálady", které vznikají jako reakce na nějakou negativní událost (např. rozpad vztahu apod.) a které po určité době odezní, se depresivní nálada objevuje často bez zjevné příčiny a trvá daleko déle (týdny až měsíce).
Navíc i původní smutek jako reakce na nějakou událost může přejít v depresi. Dalšími projevy deprese jsou ztráta zájmů, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity nevysvětlitelné únavy, podivné bolesti různých částí těla, pocit vlastní malosti a zbytečnosti, neschopnost radovat se a v neposlední řadě myšlenky na sebevraždu.
Deprese má vliv kromě již uvedeného také na imunitní systém ve smyslu oslabení imunity, čímž je organismus náchylný k dalším onemocněním. U dospělých se deprese projevuje především oním smutkem, nezájmem, únavou a poruchami spánku.
Podle doktorky Parkové, která se zabývá dětskou psychiatrií na univerzitě v Cambridgi, se u dětí projevuje spíše zhoršenou spoluprací s ostatními (například při výuce nesleduje výklad, nechce odpovídat na otázky), podrážděností, nezapojováním se do kolektivu (dítě sedí o přestávce samo v lavici a s nikým se nebaví, nezapojuje se do her), poruchami spánku a ztrátou zájmů.
Ani dětem se nevyhýbají sebevražedné myšlenky. Proto pozor, když u svého potomka zaznamenáte, že mluví o smrti a o způsobech smrti, nesmyslnosti života a podobně, zvláště ve spojení s dalšími příznaky deprese.
Deprese postihuje podle doktorky Parkové dvě až čtyři procenta dětí mladších osmi let a čtyři až osm procent dětí starších osmi let. Bez léčení trvá řádově měsíce, u deseti procent dětí trvá déle než rok. V polovině případů se po odeznění prvního ataku deprese do půl roku objeví druhý atak s tím, že další epizody deprese bývají horší.
Pokud máte dojem, že vaše dítě asi trpí depresí, máte dvě hlavní možnosti. Za prvé nedělat nic. Tuto možnost doporučujeme rovnou vyloučit, neboť neléčená deprese postihuje celého člověka, významně zhoršuje kvalitu života a celkový zdravotní stav a jak již bylo řečeno, někdy zabíjí.
Druhá, lepší možnost, je konzultovat svého praktického lékaře a požádat o vyšetření u dětského psychologa a/nebo psychiatra, který dokáže rozpoznat, jedná-li se skutečně o depresi. A pokud ano, stanoví konkrétní léčbu.
(Článek vyšel v European Journal of Child and Adolescent Psychiatry)
