Jako první přípravky na léčbu chřipky a nachlazení lidé nejčastěji zmiňují Acylpyrin a Paralen, tedy tuzemské výrobky s dlouhou historií. Vzpomenou si na ně asi dvě třetiny populace.
I u těchto léků, které jsou pro spotřebitele jakousi stálicí, se však projevuje mírně klesající trend. Navíc znalost preparátů má sezónní charakter a ovlivňují ji především probíhající reklamní kampaně.
Dlouhá tradice ovšem nehraje roli jen u léků proti chřipce. Český pacient totiž věří přípravkům, které dobře zná, také na poli vitaminů a potravinových doplňků. Jako první lidé nejčastěji jmenují Celaskon a B-komplex. Pouhých pět procent respondentů si při průzkumu nevybavilo ani jeden přípravek na bázi vitamínů a minerálů.
Mnohem menší zastoupení než tradiční léky mají u Čechů léky alternativní medicíny. Například homeopatický přípravek Paragrippe je nejoblíbenější u žen pracujících jako takzvané bílé límečky (právničky, úřednice apod.). Téměř každá pátá žena z této profesní skupiny Paragrippe vyzkoušela.
Bolest je neléčitelná a opiáty škodlivé
Jedenačtyřicet procent populace má zkušenost s chronickou bolestí, tedy s bolestí, která trvala víc než tři měsíce. S věkem pak bolesti logicky přibývá: lidé starší pětapadesáti let představují víc než polovinu těch, kteří chronickou bolestí trpěli v posledních třech letech.
Z průzkumu také vyplývá, že většina české populace není o možnostech léčby chronické bolesti dobře informována. V dotazníku většina respondentů nesouhlasila s výrokem, že "chronická bolest je léčitelná".
"V Česku se s bolestí pojí mnoho předsudků," říká Markéta Šafová z TNS Factum. "Například že se nedá léčit, že je třeba ji prostě vydržet, že je trestem za něco."
|
Bolesti zad jsou civilizační chorobou |
|
Hostem iDNES byl MUDr. Jiří Kozák, primář Centra pro léčbu a výzkum bolestivých stavů fakultní nemocnice v Praze-Motole. Jeho odpovědi najdete ZDE. |
Pokud jde o vztah české populace k opioidním analgetikům, tedy k opiátům proti bolesti, celých 77 procent lidí se takových přípravků bojí. Téměř polovina (49 procent) má strach z případných vedlejších účinků, 44 procent se bojí návyku a 35 procent lidí se domnívá, že předepsání opiátů znamená, že nemoc je v závěrečné fázi a není z ní úniku.
Přesto více než polovina lidí uvedla, že i přes velké obavy by opiáty užila. Naopak pětina respondentů by si je nevzala za žádnou cenu. "V tomto případě šlo hlavně o mladé lidi, pro které se pojem opiáty jednoznačně pojí s drogami a strachem z narkomanie," uvedla Markéta Šafová.
Ptáme se v lékárnách
Zajímavé jsou odlišnosti v přístupu k volně prodejným lékům v jednotlivých středoevropských zemích. Česko ve výzkumu figuruje jako země, kde se lidé na tyto léky nejméně ptají svých lékařů. Informace žádalo pouze 38 procent respondentů. Na Slovensku to bylo 45 procent. Češi se více ptají v lékárnách (49 procent) a v tomto jsou mezi ostatními zeměmi na špičce.
Ukazuje se, že čeští spotřebitelé dají spíše na osobní zkušenost nebo na radu a zkušenosti známých a komunikace s lékaři vázne. V Maďarsku jsou naopak lidé citlivější k názorům odborníků.
