MOP ve své studii uvedla pět zemí: Spojené státy, Německo, Velkou Británii, Finsko a konečně Polsko, které prožívá intenzívní přechod k tržní ekonomice s cílem připojit se k Evropské unii (EU). MOP tyto země vybrala jako typické v oblasti legislativy, zdravotních služeb a řešení problémů spojených s duševním zdravím.
V těchto státech v průměru každý desátý zaměstnanec trpí depresí, úzkostí, stresem a přetížením. Tím se vystavuje nebezpečí hospitalizace a nezaměstnanosti. "V četných zemích jsou odchody do předčasného důchodu kvůli duševním poruchám stále běžnější," napsala MOP, "a to do té míry, že tyto poruchy začínají být nejrozšířenějším důvodem vyplácení invalidních důchodů."
MOP soudí, že v zemích Evropské unie se na zdravotní péči pro osoby postižené mentálními poruchami vynakládají tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu.
Deprese postihují aktivní obyvatelstvo stále častěji. V Německu jsou depresívní stavy příčinou až sedmi procent předčasných odchodů do penze.
Ve zprávě se kromě toho uvádí, že trvání pracovní neschopnosti způsobené depresemi je v průměru dvaapůlkrát delší než v případě běžných chorob. Roční ztráty na produkci způsobené tímto druhem pracovní neschopnosti se odhadují na více než pět miliard německých marek.
V těchto státech se zaměstnanci musejí přizpůsobovat množství nových technologií a metod organizace práce a přitom čelit nevyhnutelnému vzestupu požadavků na produktivitu. Revoluce informačních technologií zintenzívnila konkurenci, a zde mají deprese a stres tendenci se rozvíjet.
Ve Spojených státech je každý desátý dospělý člověk v aktivním věku postižen depresí, což znamená roční ztrátu 200 miliónů pracovních dní. Ve Velké Británii má každoročně téměř každý třetí zaměstnanec z deseti problémy s duševním zdravím.
V Polsku se nárůst počtu osob léčících se s duševními poruchami vysvětluje sociálněekonomickou transformací země, zvýšenými požadavky na práci a vzestupem nezaměstnanosti.
Ve Finsku recese z počátku 90. let vedla ke vzniku krátkodobých pracovních úvazků a k omezení pracovní doby, což aktivní obyvatelstvo oslabilo. Vedoucí pracovníci podniků si rok od roku více uvědomují, jak náklady na tento typ chorob rostou: obohacují svou strategii "programy pomáhajícími zaměstnancům řešit jejich profesionální, rodinné a existenční problémy".
V některých německých podnicích se již praktikují relaxační a další techniky zaměřené na zvyšování sebedůvěry zaměstnanců a na zlepšování vztahů mezi lidmi. Ve společné studii MOP a Světové zdravotnické organizace (WHO) se zároveň bije na poplach ohledně komplexu prognóz týkajících se značného nárůstu problémů s duševním zdravím v
budoucnosti.
V celém světě se zaměstnanci střetávají se sérií nových struktur a pracovních procesů: nejistota v zaměstnání a zvýšené pracovní nároky. Podle této studie je pět z deseti hlavních příčin nemocí ve světě duševního původu. V roce 1997 v Japonsku 63 procent zaměstnanců tvrdilo, že v práci pociťuje strach nebo stres.
