„Věci, které Jenda nesmí jíst, mu většinou ani nechutnají, protože si na ně nestačil zvyknout. Horší to bylo jen s čokoládou, hlavně díky všudypřítomným reklamám. Není lehké vysvětlit dítěti, že čokoláda je ,fuj’, když všude kolem slyší, jak je lahodná a zdravá právě pro děti.“
Nejsou větším problémem než sama čokoláda spíš hodné tetičky, které přicházejí na návštěvu s pamlsky?
Samozřejmě to nějakou chvíli trvalo, než jsme všechny návštěvy přesvědčili o tom, že čokoláda nebo třeba dort nikdy nebude pro Jendu tím správným dárkem. Teď už to ale vesměs všichni respektují a nosí ovoce. Některé kamarádky mi ovšem dodnes tvrdí, že to přeháním a že z dítěte vychovám hypochondra. Potíž je v tom, že dítě s vysokým cholesterolem nevypadá nijak nemocně, dokonce může být i hubené - a říkejte pak někomu, že nesmí jíst tučné věci!
Jak budete dietu hlídat, až Jenda začne chodit do školy?
Problém hromadného stravování jsme už zvládli ve školce a doufám, že stejně dobře si s ním poradíme i ve školní jídelně. Je pravda, že ze začátku to vypadalo trochu neprůstřelně: školka vařila jen jedno jídlo pro všechny, nikdo jiný dietu neměl. Chtěla jsem Jendovi nosit kastrůlek, ale to zase zakázal hygienik. Nakonec jsem se ale s kuchařkami domluvila. Týden dopředu mi dávají jídelníček, já ho znaleckým okem překouknu a napíšu třeba: vařená čočka je v pořádku, prosím bez omastku, vajíčko bez žloutku. Když je něco zcela nevhodného, přinesu nějakou alternativu, ovšem v hygienickém balení, aby bylo předpisům učiněno zadost. Je-li například k obědu vepřové, přinesu místo toho kostku mraženého filé, máslovou pomazánku k svačině nahradím nízkotučným sýrem, pacholíka zas jogurtem bez tuku...
A co doma? Má váš syn speciální menu?
Nemá - hlavně proto, že já musím dietu bez cholesterolu držet taky. Můj přítel si zase užije nezdravých jídel v práci a u nás jí to co my. V tomhle to má Jenda snad o něco jednodušší než děti, se kterými rodiče „nedrží basu“.
Jak řešíte oslavy?
Kdo nedokáže překročit předsudek, že dietní jídlo musí být za každou cenu nechutné, nikdy nestvoří nic lepšího než zeleninový eintopf. Já jsem ale Jendovi vystrojila už několik dětských party a po mém tvarohovém dortu s ovocem se vždycky jen zaprášilo, stejně tak jako po „bezcholesterolových“ jednohubkách - ať už byly s rostlinným máslem a sýrem, se šunkovou pěnou a pažitkou nebo s tvarohovou pomazánkou a rajčaty. Mám ovšem to štěstí, mohu-li to tak říct, že i moje maminka má vysoký cholesterol, a už mnoho let se zabývá vymýšlením dietních receptů. Inspirace mi tedy nikdy nescházela.
Iveta s Jendou Frývalských
