Zbyly jsme si, říkají vdovy po Šimkovi a Grossmannovi

Magdalena Šimková a Jana Bonhardová, dříve Grossmannová, se dodnes vídají. Jejich manželé byli největší kamarádi a ony dvě si spolu také rozumí. Spojuje je i stejná zkušenost, oba muži zemřeli na téměř stejný typ rakoviny.

Magazín speciál: PARTNEŘI SLAVNÝCH

Přináší 20 nevšedních rozhovorů s partnery slavných osobností. Jsou mezi nimi například přítel tenistky Kvitové, manželky knížete Schwarzenberga, vědce Holého, režiséra Formana, spisovatelů Viewegha, Vaculíka či Fulghuma, vdovy po fotbalistovi Bicanovi či doktoru Plzákovi.
Magazín je k dostání v trafikách, 100 stran jen za 49 korun.

Obálka magazínu speciál.

Jiří Grossmann svou nemoc před Janou pečlivě tajil.

"Donášely se ke mně různé zvěsti, ale provažovala jsem je za drby," říká. "Jirka se začal chovat divně, co se týká dětí. Měla jsem pocit, že to manželství nemá cenu. Jsem přesvědčená, že věděl, jak vážně je nemocný, a vlastně mě chtěl chránit. Říkal, že se na děti necítí a tak. Postupně z nás byli spíše kamarádi a tak jsem se rozhodla rozvést se. Myslím, že na ten rozvod přistoupil kvůli mě."

Že je to s ním zlé, se dozvěděla až po rozvodu, řekl jí to její otec, který byl lékař. "Strašně mě to rozzlobilo. Jirka mi pak přiznal, že mě chtěl ušetřit starostí. Důvodem, proč mi to neřekl, bylo, abych se s ním nerozvedla kvůli nemoci nebo abych s ním naopak nezůstávala ze soucitu."

Podobnou situaci zažívala o více než třicet let později Magdalena Šimková. "Připadalo mi zvláštní, že když se nás to začalo týkat, Slávek se choval stejně jako tehdy Jirka," vypráví. "O nemoci nemluvil, nechtěl  přestat pracovat. "Nejhorší bylo, že skončil na stejné hematologii na Karlově náměstí jako tehdy Jirka.

Profesor, který mu bral kostní dřeň, říkal: Takhle jsem, pane Šimku, tady kdysi odebíral kostní dřeň panu Grossmannovi. Laborantka, která mu projížděla kostní skelet: Stejně jsem kdysi rentgenovala pana Grossmanna. Slávek vyšel ven a říkal: Na jednu stranu mi dělá dobře, jak tady na něj vzpomínají. Na druhou stranu mě to děsí, protože vím, jak tu dopadl. Ty řeči mu braly odvahu," říká.

Š+G

Herec, zpěvák, textař, divadelní autor a instrumentalista Jiří Grossmann se narodil 20. červenec 1941 v Praze. Během studií na stavební fakultě ČVUT hrál po večerech v klubu Olympic. Zde se seznámil s Miloslavem Šimkem. V této době také začaly vznikat jejich první společné povídky. V roce 1968 nastoupili do divadla Semafor. Zde vznikaly jejich známé Návštěvní dny. Zemřel ve věku třiceti let na Hodgkinovu chorobu. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Miloslav Šimek se narodil 7. března 1940, vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem s aprobací dějepis, čeština a výtvarná výchova. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě proto pracoval v účtárně státního podniku Stavoinvest, poté pracoval jako skladník ve skladu sanitární keramiky. Na vysoké škole se potkal s J. Grossmannem, se kterým založili humoristickou dvojici, která vystupovala v divadle Semafor.

V průběhu vojenské prezenční služby Šimek spoluzaložil divadelní soubor VOJ, což byla zkratka pro Vojenské jeviště. Po jejím skončení se vrátil ke spolupráci s J. Grossmannem, se kterým spolupracoval až do jeho smrti.

Po smrti Jiřího Grossmanna spolupracoval s Petrem Nárožným a Luďkem Sobotou a poté s Jiřím Krampolem, v tomto období se jeho humor dostal na úroveň estrádních pořadů a z toho pramenily neshody s J. Suchým, které ukončila až výpověď z divadla Semafor. Poté M. Šimek založil Divadlo Jiřího Grossmanna, kde působil spolu se Zuzanou Bubílkovou až do své smrti. Miloslav Šimek zemřel 16. února 2004 na leukémii.

Byl ženatý, s manželkou Magdalenou měl tři dcery: Evu, Magdalenu a Hanu.