Lékaři pak hovoří o diagnóze orthorexia nervosa a varují, že je nebezpečná podobně jako anorexie.
Diagnózu poprvé pojmenoval v roce 1997 kalifornský lékař Steven Bratman a definoval ji jako trvalou fixaci na "správné stravování". Donedávna však nemocí trpělo tak málo lidí, že se o ní hovořilo jen zřídka. Ale dnes je ortorektiků mezi lidmi s poruchou příjmu potravy už značný podíl.
"Mohu opravdu potvrdit, že dnes oproti dřívějším letům významně přibylo lidí, které ošetřujeme s ortorexií. Ostatní skupiny osob s poruchou příjmu potravy se většinou zaměřují na množství potravy, ale ortorektici mohou mít nadváhu či vypadat normálně. Dívají se pouze a jen na typ jídla, který konzumují," uvedla britská expertka na poruchy příjmu potravy Ursula Philpotová.
Problém je v tom, že ortorektici mají svá vlastní a velmi tvrdá pravidla týkající se konzumace jídla. Nedotknou se cukru, soli, kofeinu, alkoholu, pšenice, lepku, kvasnic, sóji, kukuřice a mléčných výrobků.
To vede k takzvané neviditelné podvýživě, kdy dotyčný má normální váhu či nadváhu, ale jeho tělu chybí celá škála pro život důležitých látek.
