Stačí ale, aby se vzali v nesprávný den nebo aby na jejich svatbu přišel někdo v černém, a jejich manželství potká smůla.
Čech, který by se zamiloval v Česku do Thajky a byl by ochoten si ji vzít podle tradic její kultury, vůbec netuší, co to obnáší. Trapas nastane například už ve chvíli, kdy by si oblékl své oblíbené černé šaty. Tam totiž nosí smůlu.
Můj kamarád, Evropan, si bral za ženu krásnou, milou a inteligentní Thajku v malé vesničce na západ od Bangkoku a já mohla být u toho.
Obřad probíhá v nevěstině rodném domku
Jako první vstává v Thajsku ve svatební den nevěsta, aby si už v půl páté ráno nechala upravit účes a nanést silný make-up. Hned po nevěstě se zdobí domek její rodiny, ve kterém se celý tradiční obřad odehrává. Chudá dřevěná chalupa se zpředu zakryje honosným baldachýnem, všude se ovinou květy a rozestaví židle se stoly pokrytými saténem. Z verandy vznikne improvizované pódium pro nejdůležitější část obřadu.
Na rozdíl od křesťanů se totiž buddhističtí Thajci berou doma a ne v chrámech. Tento tradiční sňatek není vlastně ani legálně platný. Nicméně společensky je vysoce uznávaný a mnoho párů si pak ani pro oficiální registraci na úřad nejde.
Datum svatby se určí podle měsíce
Datum svatby se v Thajsku vybírá speciálně na období, kdy neprší, na sudé lunární měsíce symbolizující pár a navíc ještě na tu dobu, kdy měsíc dorůstá. Nakonec se ještě pro jistotu požádá astrolog, aby vybral konkrétní nejvhodnější den. Vše proto, aby manželství bylo šťastné a aby svatebčané nezmokli.
Ženichovi a nevěstě žehná devět mnichů
Za východu slunce přicházejí buddhističtí mniši z blízkého chrámu, aby dali v přítomnosti nejbližších členů rodiny mladému páru požehnání. Z hrdel holohlavých mužů se rozezní pozitivní mantry a na nevěstu a ženicha dopadá sprška posvěcené vody. Na čelo jim pak jeden z mnichů otiskne tři zlaté tečky. Než mniši odejdou, pohostí je rodina jídlem a obdaruje penězi.
Nevěsta a ženich působí jako královský pár
Další část obřadu je otevřena i dalším hostům. Ženich i nevěsta oblečeni do jednoduchých, ale přitom vznešených šatů, působí impozantně. Doslova jako král a královna. K dojmu přispívá i jejich kultivované chování. Thajská nevěsta se pohybuje důstojně a jakékoliv problémy s organizací a hosty řeší s klidem a úsměvem. To je ostatně v Thajsku jediný možný způsob, jak něco řešit. Jestli se tu někdy rozčílíte nebo zvýšíte hlas, nikdo vás nevyslechne a svého určitě nedosáhnete.
Všichni svatebčané hrají veselými barvami. Nikdo by neměl být oblečen do tmavého, natož černého. Černá barva je v Thajsku rezervována výhradně pro obřad pohřební a novomanželům na svatbě přináší smůlu. Styl oblečení tu ale zpravidla není tak formální, jako jsme zvyklí u nás. Zvlášť u starších lidí, kteří nemají prostředky, aby si oblečení pořídili, nebo u zahraničních hostů, jako já, kteří obletěli půl zeměkoule a na oblek nebo šaty, žehlící prkno a žehličku, už jim v batohu nezbylo místo.
Ženich přichází v průvodu s dary
Najednou vzduch prořízne hlasité halekání a petarda dělbuchů. Blíží se průvod s ženichem a celé vesnici se musí dát náležitě nahlas vědět, že další dívka odchází z matčina domu. Rodina a přátelé s rukama plnýma darů doprovázejí v tomto procesí zvaném "khan maak" ženicha až k domu nevěsty. Vpředu kráčejí dva muži se sazenicemi banánů, které se hned po svatbě zasadí do země, aby první úroda vyšla tak akorát na narození prvního dítěte novomanželů.
Za nevěstu se musí rodičům zaplatit
Do samotného domu si pak ženich musí vykoupit cestu v obřadu zvaném "sanuk". Cenu smlouvá jeho otec s příbuznými nevěsty. Ti před domem drží několik symbolických bran z řetězů, přes které se muži dostanou jen po zaplacení patřičného obnosu v obálce. Při smlouvání bývá často velmi živo, jako na trhu.
V Thajsku nevěsta nedostává věno, které by přinesla do manželovy rodiny. Naopak ženich musí matce nevěsty zaplatit za "její mateřské mléko", tedy vynahradit rodičům výchovu a vzdělání nevěsty. Tento peněžitý dar, thajsky "sinsod", si mohou rodiče nevěsty ponechat, ale dnes jej většinou vracejí novomanželům. Je spíš už jen symbolické gesto.
Spojeni a přesto samostatní
Konečně se ženich, nevěsta i jejich rodiče sesednou na pódiu. Konferenciér z řad váženého příbuzenstva nevěsty rozloží mezi oba rody právě darované peníze a stvrdí, že odpovídají dohodnuté sumě a nevěsta s ženichem si mohou konečně vyměnit prstýnky. Pak ale není na řadě první novomanželský polibek, jak jsme zvyklí. Nevěsta se místo toho ukloní svému muži a hlavy novomanželů jsou obřadně spojeny bílým vláknem. Na každé hlavě pak tvoří toto vlákno samostatný kruh, čímž symbolizuje spojení životního osudu manželů, ale zároveň zachování jejich vlastní identity.
Novomanželé odcházejí obětovat předkům a zemřelým příbuzným, aby i ti jejich svazku přáli. Na buddhistický oltář položí lotosový květ, ovoce, divoké kuře, sladkosti i alkohol.
Gratulace, fotografování a raut jako v Česku
Na závěr následuje, stejně jako v Česku, blahopřání od všech svatebčanů. Novomanželé přitom klečí s dlaněmi sepnutými nad mísou s květinami. Každý host pak zvlášť polije jejich dlaně z pozlacené lastury posvátnou vodou a vyřkne přitom osobní přání.
A nakonec, jako snad na každé svatbě na světě, přichází fotografování s každým z rodiny a dalšími přáteli. Dokonce se tu fotografuje nejen s živými, ale i s fotografií zavěšenou vedle pódia. Tahle část svatby je obzvlášť zdlouhavá.
Kdo zrovna nepózuje, ten jí. Podává se klasická thajská kuchyně, pad thai, curry, hodně zeleniny, mořských plodů a čerstvé ovoce.
Velká párty na pláži
Zvláštní, alespoň pro nás Čechy, je, že se tu sice jí, ale vůbec se nepije alkohol. Thajci toho vůbec mnoho nevypijí a jsou celkově rezervovanější. Našinec se proto dočká pořádné svatební zábavy až na večerní párty, která se odehrává na některé z oblíbených pláží v thajském zálivu. Sem přijíždí ještě širší okruh hostů než na obřad a podobně jako u nás přinášejí novomanželům nikoliv dary, ale všichni do jednoho obálky s penězi. Tak velí thajský zvyk.
I plážová párty je z počátku poněkud škrobená. Vše znovu halí satén, Thajci sedí odděleně od zahraničních hostů, jedí v tichosti. Atmosféra trochu pookřeje při pouštění tradičních thajských létajících lampiónů, které mají přinést novomanželům štěstí.
V tom se ozvou první tóny karaoke, nedílné to součásti každé thajské svatby, a první thajská slečna se pouští do zpěvu populární písně. Za chvíli se přestanou ostýchat i ostatní a zábava se přeci jen rozjede. Postupně se na pódiu při zpěvu vystřídají všichni, ať už zpívají, nebo jen tančí. Většina svobodných thajských dívek odchází přesto už v jedenáct domů. Budoucí thajské nevěsty zkrátka nepijí a netančí až do rána. Zato žijí šťastně a stále s úsměvem na rtech, dokud je smrt nerozdělí.
