Učitelky ze tří různých škol: Každé dítě potřebuje náš čas

Důležitý je individuální přístup, shodly se učitelky ze tří různých škol: waldorfské, anglické i té obyčejné základní. Každé dítě má nárok na pozornost, alespoň jednou denně by se mělo ve škole zasmát a cítit se spokojeně, tvrdí.

Oslovené učitelky

Lenka Sosnovcová: 30 let, bakálař – speciální pedagogika, učí devátým rokem ve Waldorfské škole.

Silvie Flaková: 31 let, absolventka sociálně – právní akademie, Au-pair v USA a v Anglii , 1 rok asistentka v British International School of Prague, 7 let v Mezinárodní anglické škole, nejdříve jako asistentka a po absolvování studia CACHE Level 3 NVQ v pozici učitele v Anglické mezinárodní škole.

Petra Kvapilová: 26 let, vystudovala Uměleckou keramickou školu v Bechyni, Jihočeskou univerzitu, aprobace pro II.stupeň: ČJ, VV, učí druhým rokem v ZŠ Nová ves pod Pleší.

Jaké děti navštěvují vaši školu?

L.S.: Do naší waldorfské chodí například děti umělecky cítící, či takové, které měly na klasické škole problémy s hyperaktivitou, poruchami učení, malým sebevědomím. Prostě jim na běžné škole něco chybělo, nebo nesedlo.
S. F.: Anglickou navštěvují děti různých národností, většinou ze smíšených manželství. Rodiče mají často prestižní zaměstnání, někdy žijí v České republice omezenou dobu. Ve své třídě mám například Turkyni, Angličanku, Češku, Rusku, Belgičanku, Američana, Slovenku. I učitelé jsou různých národností.
P.K.: Do naší základní školy chodí žáci z Nové vsi a okolí.

Jak staré učíte děti, kolik jich máte ve třídě?
L.S.: Mám druháčky. Je nás 16. Pak ještě učím v první, páté, osmé a deváté třídě. A pár hodin dobírám v družině.
S.F.: Mám šestnáct čtyřletých dětí, dvě asistentky a jeden žák má svoji osobní asistentku.
P.K.: Učím první třídu, dětí je sedmnáct. Některé hodiny jsem ještě ve druhé, třetí a páté třídě.

Co je pro vaší školu typické?
L.S.: Ve třídách je většinou méně dětí. Hned od první třídy se učí dva cizí jazyky. Od osmi je dvouhodinový blok hlavního vyučování, takzvaná epocha, která trvá od tří do čtyř týdnů. V té době vyučujeme stále jeden předmět, za to víc do hloubky. Děti sedí v lavicích, na zemi v kruhu, nebo jsme venku. Součástí hlavního vyučování je i zpěv a hra na flétnu. Třídní učitel vede svou třídu od první až do deváté. Ve vyšších třídách přibývají i odborní učitelé. Například na knihvazačství, dřevořezbu a podobně. Snažíme se nabídnout dětem i zajímavé volnočasové aktivity, například loutkoherecký kroužek, hru na kantely a lyry, ruční práce, sportovní kroužek, žonglování, sborový zpěv. Waldorfská škola žije z iniciativy, spolupráce a zodpovědnosti všech dětí, rodičů a jejich učitelů.

S.F.: Na naší škole mluvíme s dětmi pouze anglicky. Většina pedagogů jsou rodilí mluvčí. Ve školce je ve třídách málo dětí, každý učitel má nejméně jednoho asistenta, podle počtu dětí. Během roku probereme šest témat z literatury, matematiky, sociální oblasti, kreativity, nauky o světě a tělesné výchovy. Jedním tématem se zabýváme přibližně sedm týdnů. Hlavní vyučování i u takto malých dětí probíhá od 8,45 do 13 hodin. Děti, které zůstávají v odpoledních hodinách, se mohou učit způsobem, který si zvolí, a také podle momentální atmosféry ve třídě. Zájmové kluby jako je výtvarná výchova, fotbal, pohádkový klub a další, jsou k dispozici po třetí hodině. Oslavujeme narozeniny každého dítěte. Na mnoha akcích se podílejí rodiče. Pro naší školu je příznačná rovnost a vzájemný respekt k odlišnostem a jiným kulturám.

P.K.: Jsme malotřídní státní základní škola, která si vytvořila svůj rámcový vzdělávací program "Hravá škola". Už z názvu je patrné, že je nám sympatické heslo Jana Ámose Komenského Škola hrou. Hru samozřejmě chápeme jako práci, to znamená objevování nového, utvrzování vědomostí a poznatků či procvičování. Každé ráno začínáme jinak, někdy písní, jindy říkankou, pohybovou hrou či komunitním kruhem. Po celý den střídáme žákům činnosti, metody i formy výuky. Někdy pracují ve skupinách, nebo jen ve dvou, řeší problém, přicházejí s novými myšlenkami... Učí se v lavicích, na koberci, u počítačů nebo venku. Pro školu je typická velká nabídka mimoškolních kroužků. Protože jsme malá škola, spolupráce všech učitelů a větších děti s menšími, je samozřejmostí.

Jaká je filozofie vaší školy?
L.S.: Usilujeme o výchovu ke svobodě, výchovu ke zdraví a životní harmonii. Snažíme se v dětech probouzet svobodnou vůli k učení a tvůrčí činnosti. Podporujeme v dětech samostatnost, kritické posuzování a schopnost spoluvytvářet společnost.

S.F.: Metody vycházejí z anglických osnov, ale jsou vždy přizpůsobeny té zemi, ve které se škola nachází. Ctíme tři základní pojmy, jako je respekt, vztahy, zodpovědnost. Učitelé jsou tu pro děti. A věnují se jim podle potřeby, aby probíranou látku všichni zvládli.

P.K.: Motto školy: "Vzdělání má hořké kořínky, ale sladké ovoce."
Cílem našeho snažení je, aby z naší školy vycházel harmonicky rozvinutý člověk.

Jak se vám na této škole učí?
L.S.: Dodnes si pamatuji, že když jsem nastoupila, nemohla jsem najít ředitelnu a nějaký malý kluk mě vzal za ruku a dovedl mě tam. Jeho rovnocenný přístup a sebevědomí mě okouzlily. Mám dojem, že i mně by taková škola bývala velmi prospěla. První stupeň jsem doslova protrpěla. Waldorfská škola je pedocentrická, tedy zaměřená na dítě. Dětem nasloucháme, jsou pro nás partneři. Tvoříme společenství, v němž má každý své místo. Je to namáhavé, ale i krásné. Waldorfský učitel je jako umělec v oblasti výchovy, který hledá cestu k osobnosti dítěte a který je svým jednáním a postoji vzorem dětské individualitě. I problémy dětí řešíme s kolegy společně. Rozdělíme si úlohy a dítě sledujeme, abychom na základě společné analýzy našli způsob, jak pomoci. Sama mám několik zásad, které se snažím dodržovat.:
1. Každé dítě v mé třídě má nárok na moji pozornost a péči.
2. Každý den se musíme alespoň jednou něčemu zasmát.
3. Při vyučování musí být prostor pro radost, spokojenost a uvolnění.

S.F.: Mám velmi špatnou osobní zkušenost z české školy. Vyhovuje mi, že se mohu řídit individuálním vývojem dítěte a mohu předávat znalosti tak, že podchytím zájem. Dávám dětem lásku, pocit svobody a jedinečnosti. Moje děti se již dokáží obejít bez rodičů, osvojily si pravidelný režim, lépe komunikují, mluví anglicky, jsou sebevědomější a samostatnější. A ve škole se cítí šťastné a chtějí se učit.

P.K.: První rok jsem tu jen vedla kroužek keramiky, ale školu jsem si velmi oblíbila pro její rodinnou atmosféru, výborný kolektiv a venkovský ráz. Začala jsem tu učit i přesto, že musím každý den dojíždět 70 kilometrů. Anonymita na velké škole by mi vadila. U nás se všichni známe a každému dítěti se věnujeme individuálně.

Jak jsou hodnoceny děti, jak vy? Platí se za školu?
L.S.: Děti nedostávají do sedmé třídy na vysvědčení známky, ale jsou hodnoceny slovně. V osmé a deváté dostávají i známky. My jsme finančně ohodnoceni jako všichni ostatní učitelé ve státních školách. Podle dosaženého stupně vzdělání. Rodiče platí pouze školní příspěvek do jednotlivých tříd.

S.F.: Třikrát ročně hodnotím slovně dítě v šesti zmíněných oblastech. Já sama jsem ohodnocena podle dosaženého vzdělání a praxe. Rodiče školné platí.

P.K.: Žáci jsou hodnoceni klasifikačním stupněm 1 až 5 . Já jsem hodnocena podle tabulek státní správy. Naše škola je státní, tudíž se za školu neplatí.