„Mami, ještě mlíčko. Mami, prosím, ještě jednu pohádku. Mami, buď tu s námi. Nech pootevřeno, nezhasínej…“ I u nás slýchám tyto věty každý večer před spaním. A také mě mnohokrát napadlo, že jsem si svoje miláčky příliš rozmazlila. Ale pochopila jsem, že je to přirozený strach, který se v dětských hlavičkách spouští s každým zhasnutím, když místnost zaplní tma. Dětská duše zná ale mnoho různých strachů. Naštěstí se s nimi dá zatočit.
Strach ze tmy – dejte dítěti pocit bezpečí
Hrůzu ze tmy občas pocítí každé dítě, ostatně ani mnozí dospělí se v temnotě necítí právě nejlépe. Poprvé se objeví většinou kolem druhého roku života. Tma v lidech odpradávna budí obavy a v naší bujné fantazii vyvolává až fantasmagorické představy. Dítě se bojí jinak, tma má pro něj jistý mytický rozměr, svůj strach si neumí vysvětlit, tma je mu nepříjemná, proto byste neměli jeho obavy bagatelizovat, posmívat se mu a zlehčovat to. Aby se váš drobek cítil lépe, dá se jeho problém řešit lampičkou, vaší přítomností, dokud neusne (časově náročné) a vysvětlením, že je opravdu v bezpečí. Velmi účinný je uspávací rituál, třeba čtení pohádky na dobrou noc nebo zpívání ukolébavky. Před spaním se vyhněte všemu, co by vaše dítko mohlo zneklidnit. A hlavně s ním mluvte o nočních můrách a zažívejte tmu někdy spolu, aby vám uvěřilo, že není zlá a že se vůbec nic nestane.
