V České republice se každoročně narodí přes 100 000 dětí, z toho asi čtvrtina císařským řezem. Od 90. let počet císařských řezů trvale stoupá, stejně jako je tomu v mnoha vyspělých státech.
„Při srovnání se západní Evropou se pohybujeme těsně nad průměrem, kde je pomocí císařského řezu provedeno 24,5 % porodů. Četnost císařských řezů v Evropě se ale v jednotlivých zemích výrazně liší. Nejnižší počty jsou evidovány ve Švédsku (17 %), naproti tomu nejvyšší má Kypr s 52 %. Vyšší četnost císařských řezů najdeme spíše na jihu Evropy – Itálie má například 38 %, méně je jich evidováno v severní Evropě (23 %). Celosvětově se císařským řezem narodí přibližně 19 % dětí,“ uvádí MUDr. Stanislav Martan, primář gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice.
Důvodů, proč dochází k nárůstu počtu císařských řezů, nalezneme mnoho. Na jedné straně se zvyšuje věk rodiček, díky novým metodám umělého oplodnění se tak daří otěhotnět i ženám s neplodností či nemocným. Na straně druhé se zvýšil i tlak na lékaře. Prudce totiž vzrostl počet soudních sporů v této oblasti pro zanedbání lékařské péče.
„Došlo i ke změnám medicínských postupů, nejenom díky novým možnostem v diagnostice a léčbě (např. s nástupem ultrazvukového vyšetření plodu), ale do přístupu porodníků se začaly promítat i společenské a kulturní změny. Dnes se například více přihlíží k psychice rodiček a císařský řez představuje metodu volby i u maminek s úzkostí po traumatickém zážitku z předchozího porodu,“ doplňuje doktor Stanislav Martan.
Pro a proti
Císařský řez je mnohdy život zachraňující chirurgický zákrok, který ale může mít operační i pooperační komplikace a důsledky pro budoucí těhotenství. Výhodou je zejména relativně bezpečná cesta dítěte na svět. Plusem u plánovaných císařských řezů je, že jde o rutinní zákrok, který se dá naplánovat na určité datum a konkrétní čas. Maminky s malým dítětem tak u něho oceňují, že si mohou zajistit hlídání, aby mohl být tatínek přítomen u porodu. Zároveň si ušetří porodní bolesti.
Nevýhodou císařského řezu je delší rekonvalescence, komplikací v prvních týdnech je hlavně zákaz nosit těžší předměty včetně miminka. Matky po císařském řezu si také déle počkají na nástup tvorby mateřského mléka.
„Stejně jako každá břišní operace se může i císařský řez zkomplikovat, například poraněním močového měchýře, zánětem v operační ráně nebo větší krevní ztrátou. Na základě výsledků z posledních studií se rovněž ukázalo, že miminka narozená plánovaným císařským řezem jsou statisticky o něco častěji nemocná, například mají častěji cukrovku a bronchiální astma. Děti narozené akutním císařským řezem, nebo pokud se provádí císařský řez po nástupu děložních kontrakcí, toto riziko nemají. Samozřejmě to ale neznamená, že každé dítě narozené plánovaným císařským řezem bude mít zdravotní problém,“ popisuje doktor Stanislav Martan.
Jizva na duši
Podle oficiálních údajů je v České republice každoročně provedeno okolo 2 500 přirozených porodů po císařském řezu (v anglické literatuře je označován zkratkou VBAC – vaginal birth after caesarian). Díky těmto statistikám se tak zdá, že dochází k jejich mírnému nárůstu. Počet maminek, které po předchozím císařském řezu porodí opět císařským řezem, je asi třikrát vyšší (přes 7 000 rodiček).
Část laické veřejnosti je přesvědčena o tom, že když jednou porodí císařským řezem, tak již přirozeným způsobem nelze rodit. I mezi odbornou veřejností je řada porodníků, kteří jsou přesvědčeni o tom, že spontánní porod po předchozím císařském řezu představuje zbytečné riziko a také k němu není důvod, protože žena už přece jizvu na břiše má. Ovšem operativní řešení rozhodně není bez nebezpečí po fyzické stránce, spontánní porod navíc některým ženám pomůže také po psychické stránce.
„V dnešní době se ve své praxi stále více setkávám s maminkami, pro které je přirozený porod důležitý. Část z nich svůj prožitek z operativního porodu bere jako osobní selhání. Zklamání a deprese vedou k nedostatku důvěry ve své mateřské schopnosti a na začátku rodičovství se pak mohou promítnout i do vztahu s dítětem nebo s partnerem. Pro ženu tak může ta jizva na břiše znamenat hluboký zásah do její duše,“ uvádí MUDr. Stanislav Martan, primář gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.
Kdy to jde a kdy ne?
Jestli je vhodné pokoušet se o přirozený porod po císařském řezu, musí zhodnotit lékař. Zásadní je, proč se císařský řez v minulosti provedl, jakým způsobem byl proveden (řez na děloze ve tvaru písmene T je například příliš zatížen rizikem prasknutí jizvy), případně pokud nedošlo k prasknutí dělohy (v tom případě není vaginální porod možný, představuje příliš velké riziko). Roli samozřejmě hraje i průběhu současného těhotenství, poloha i velikosti miminka a preference rodičky.
„K provedení opakovaného císařského řezu vždy přistupujeme, jestliže důvod k ukončení císařem přetrvává. Může se jednat například o oční nebo ortopedické indikace, zúženou pánev rodičky, dále je-li miminko v poloze koncem pánevním, u dvojčetného těhotenství, po dvou a více císařských řezech... Kolem 37. týdne těhotenství zhodnotíme jizvu na děloze ultrazvukem. Zjišťujeme, zda je neporušená a dostatečně silná s přihlédnutím ke všem dalším faktorům, které mohou při porodu hrát roli, jako jsou například velikost miminka, zevní pánevní rozměry, zdravotní stav matky a jiné. V případě, že jsou kromě zmiňovaných splněny i ostatní podmínky ke spontánnímu porodu, tak už jen záleží na postoji maminky,“ vysvětluje gynekolog Stanislav Martan.
Po císařském řezu je rizikovější jakýkoliv porod
Spontánní porod po císařském řezu je oproti porodu bez předchozí jizvy na děloze vždy zatížen větším rizikem, že skončí znovu císařským řezem. Ovšem i opakovaný císařský řez se pojí s vyšším rizikem komplikací, než je tomu u prvního zákroku. Mezi nejčastější potíže patří záněty, vyšší krevní ztráta či poranění okolních orgánů. U vaginálního porodu po císařském řezu je krevní ztráta asi 1,5krát větší než u běžného porodu, ale stále průměrně nižší než u opakovaného císařského řezu. Nejobávanější komplikací u spontánního porodu po předchozím císařském řezu je prasknutí jizvy na děloze.
„Může k němu dojít po nástupu děložních kontrakcí, kdy špatně zhojená jizva nevydrží nitroděložní tlak. Riziko je však poměrně malé, jen asi okolo 1 %, kdy jen pouze v 6 % případů končí tato událost tragicky. Toto možné riziko lze odhadnout pomocí ultrazvukového měření jizvy, které lékaři provádějí,“ říká doktor Stanislav Martan. Mezi další případné komplikace spontánního porodu po císařském řezu patří zvýšené riziko nepostupujícího porodu či vyšší riziko krevní ztráty.
Těhotná žena má právo volby
Spontánní porod po císařském řezu je v České republice prováděn ve všech nemocnicích a maminkám tak jen stačí sdělit toto své přání v prenatální ambulanci porodnice.
„Rodičkám, které chtějí své další dítě přivést na svět přirozenou cestou po předchozím císařském řezu, doporučujeme počkat s otěhotněním nejméně rok. Toto doporučení se ale v každé zemi trochu liší, například ve Velké Británii se jedná pouze o 6 měsíců,“ uzavírá doktor Stanislav Martan.
