Během roku 2006 potratilo spontánně až 13 300 žen. Jak dokládá Ústav zdravotnických informací a statistiky, jejich počet se tak oproti předchozímu roku zvýšil přibližně o 2,8 %. Proč k spontánním potratům dochází?
Nárůst přičítají odborníci tomu, že se pro dítě rozhoduje skupina žen narozených v populační vlně 70. let. Jde o ženy kolem 32 let, které odsouvaly své mateřství často kvůli vzdělání, kariéře, cestování nebo bydlení. Většina gynekologů se ale shoduje, že nejlepší biologické podmínky pro průběh těhotenství jsou o několik let dříve. Kromě vyššího věku, který se tedy podílí na samovolném potratu, je nutné počítat klasické rizikové faktory, jako jsou cigarety, alkohol nebo drogy. Kromě toho je však další prevence zřejmě nemožná.
Těžko odhalitelné příčiny
Příčiny samovolných potratů můžeme řadit do několika kategorií. Předem je ale nutné upozornit, že ne vždycky se na důvod samovolného potratu přijde. Velká většina raných spontánních potratů je způsobena genetickou vadou plodu. Chyba tedy nejčastěji leží na straně chromozomů, které se špatně zdvojily a staly se příčinou těžkých vývojových vad plodu. Bohužel vedou tyto zásadní vady k ranému samovolnému potratu. Jak tvrdí odborníci, v prvních třech měsících jsou spontánní potraty běžné. Kvůli nedostatku informací ale mnohé ženy obviňují samy sebe. Chybu vidí v některé události, která potratu předcházela, např. pádu nebo nemoci.
Jinou variantou je příčina tkvící v organismu matky. Řadí se sem gynekologická onemocnění nebo vady. Problémem je např. vrozená nebo získaná anatomická odchylka dělohy. Špatný tvar, sklon nebo velmi malá velikost dělohy se někdy upraví až po několika potratech. Lze také hovořit o ženách se slabým děložním hrdlem, které se samo otvírá pod rostoucí váhou plodu.V těchto případech dochází k potratu většinou až po 12. týdnu těhotenství.
Potíž ale může být i s hormony. Z hlediska statistiky je až 30 % spontánních potratů způsobeno právě hormony. Mluví se v této souvislosti zejména o špatné funkci štítné žlázy nebo nadledvin. Pozor by si ale ženy měly dávat na příznaky chřipky. Ty mohou být předzvěstí vzácně se objevující, ale vážné infekce, např. toxoplazmózy nebo listerie. Neblaze samozřejmě působí zarděnky nebo salmonela.
Hazardní vyšetření?
Mezi počty samovolných potratů se počítá i 0,5 %, ke kterým dochází na následky amniocentézy. Jde o odebrání plodové vody, které má sloužit k vyšetření vrozených vývojových vad dítěte. Provádí se zavedením punkční jehly přes břišní stěnu, dělohu a plodové obaly až do plodového vaku. Riziko následného spontánního potratu zdravého dítěte na následky se uvádí přibližně 1:200.
Většina žen, které si samovolným potratem projdou, má obavy z následného těhotenství. Po prvním samovolném potratu se obvykle žádná velká vyšetření neprovádějí. Páry, které si miminko přejí, mají po prožité události samozřejmě obavy, co dál. Jestliže nejsou jiné komplikace, doporučuje se ženám počkat dva menstruační cykly kvůli pročištění těla. Pokud žena zažije i druhý samovolný potrat, začíná se pátrat, co je příčinou těchto obtíží. Provádějí se vyšetření nejen genetická, imunologická, ale i hematologická (zejména kvůli srážlivosti krve).
