- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky toho, kdo se rozhodne vlastní rukou odejít ze světa, a lze plány na sebevraždu včas odhalit? „V některých případech je možné u člověka zachytit varovné signály, a tím zmařit jeho úmysl vzít si život,“ říká psychiatr profesor MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. „Ale je řada případů, kdy člověk své plány pečlivě skrývá a chová se tak, aby svým okolím nebyl odhalen. V takovém případě zasáhnout a pomoci nelze.“ | foto: Tomáš Krist, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Mezi živočichy páchá nejčastěji sebevraždu člověk. Jaké bývají důvody?
Za sebevražednými plány většinou nestojí důvody. Sebevraždu člověk spáchá v důsledku deprese. To, že se následně hledají příčiny, proč to člověk udělal, souvisí s neporozuměním situaci. Většina lidí si dokáže představit, že onemocní štítná žláza, žaludek, že selžou ledviny. Ale to, že selže limbický systém, tedy ta část mozku, jež se podílí na emocích, si lidé většinou představit nedokážou, a tak hledají výlučně působení vnějších vlivů.
Pokud bychom si říkali, že za sebevraždou stojí jako „příčina“ nedostatek peněz nebo ztráta zaměstnání, pak by všichni ti, kdo přišli o práci nebo si myslí, že mají nedostatek peněz, museli spáchat sebevraždu. Ale tak tomu není. Sebevraždu spáchá člověk, u něhož došlo k rozvoji deprese. Takový člověk je v důsledku nějaké tíživé situace náchylnější myslet na ukončení života.
Depresemi, které stojí za sebevraždami, trpí dvakrát až čtyřikrát více ženy než muži. Sebevraždu však dokonají čtyřikrát častěji muži.
Připojte se ještě dnes a získejte: