Není pochyb o tom, že svět mužů a žen se za poslední desítky let radikálně změnil. Ženská emancipace už dávno není výstřelkem několika rebelek v kalhotách, které to přestalo bavit v kuchyni a s prachovkou.
Být mužem je rizikový faktor..
Zdroj: Steve Biddulph: Kniha o mužství (Portál) |
"Během pouhých čtyř dekád od počátku sedmdesátých let do současnosti ženy dokázaly navzdory silnému odporu dospět ke zcela novému sebevymezení," upozorňuje australský rodinný terapeut Steve Biddulph. "Ženské hnutí zrušilo tisíciletý útisk a omezování, což je bezprecedentní a historicky významný posun."
Podle něj však ženy ještě nejsou tam, kde by chtěly být, a podstatnou příčinou tohoto stavu možná je, že se dosud nezměnili muži. "Lze se s tím setkat všude, kde jsou muži a ženy pohromadě: ženy jsou výřečné a spontánní, muži prkenní, odměření a útoční. Působí nevyrovnaně a neklidně a šíří kolem sebe nepříjemnou atmosféru," píše ve své Knize o mužství psycholog, podle kterého je nejvyšší čas něco s tím udělat.
Otcové, na scénu!
Za jednu ze zásadních příčin "krize mužství" považují odborníci naprostý nedostatek mužských vzorů. Otcové jsou celé dny v práci a po příchodu domů často nemají na své hlučící potomky nervy. Nebo zakládají nové rodiny a se "starými" dětmi víceméně ztrácejí kontakt. Další potenciální mužské vzory - dědečkové a strýčkové - bydlí daleko nebo sedí doma u televize a sousedi jsou schovaní v anonymitě velkoměst.
"Ve starých kulturách dostávali chlapci od mužů dlouhý a intenzivní výcvik," podotýká Steve Biddulph. "I kdyby dnešní muži věděli, jak na to, jsou příliš zaneprázdněni, než aby se takovému výcviku svých synů mohli dostatečně věnovat."
Nic však není ztraceno a semena změny už klíčí. Podle některých studií tráví dnešní otcové se svými dětmi až třikrát tolik času než tomu bylo dříve. A to i přesto, že to nemají lehké a často se musejí sami otcovství učit od píky. Příklady ze svého vlastního dětství totiž můžou málokdy využít v praxi. Tátové správňáci se totiž tehdy vyskytovali hlavně v rodinných komediích Marie Poledňákové...
Tvář pod maskou
Dalším důvodem, proč se mužům žije v dnešní době hůř než ženám, je fakt, že si lžou do kapsy. "Většina mužů nemá žádný život," celkem tvrdě prohlašuje Steve Biddulph. "To, čemu říkáme náš život, je obvykle jen hra, maska, kterou si každé ráno nasadíme a kterou nesundáme, dokud nejdeme spát."
Podle něj tomu tak nebylo vždycky. V běhu dějin muži občas potřebovali být "tvrdí", ale také uměli milovat, smát se, prožívat intimitu, zakoušet smutek a pěstovat přátelské vztahy. "Dnes však maska tvrdého muže zůstává stále nasazena, a za ní se často skrývá zmatená a vyděšená tvář," míní rodinný poradce. "Většina mužů celý život předstírá, že jim nic neschází, ale uvnitř se trápí."
Emancipace mužů možná znamená mimo jiné to, že budou muset sejmout masku a naučit se víc odhalovat své emoce. V lásce, přátelství, rodičovství i v životě to totiž bez nich nejde. Ženy už to vědí. Teď jsou na řadě tvrdí chlapi...
