Při výběru střední školy musí rodiče přihlížet k zájmům a prospěchu dítěte na základní škole. Nabídka středních škol a zejména gymnázií je v současnosti opravdu široká. Kromě státních gymnázií máte možnost zvolit také kvalitní vzdělání na soukromé škole.
Pokud si děláte předběžnou rešerši škol, měli byste se informovat o celkovém systému výuky, o povinných a nepovinných předmětech i doprovodných programech školy. V případě soukromých škol hraje roli i výše školného a u všech škol je to úspěšnost u maturantů i absolventů. O škole něco vypovídá i počet studentů, kteří se k maturitě nedostanou, nebo ze školy odejdou jinam.
Myšlenkové pochody rodičů při rozhodování mapuje následující schéma. "Kromě toho jsou ještě tři základní kritéria, která jsou pro rodiče nejsilnější: Má dítě šanci se tam dostat? Bude ho vybraná škola nebo obor bavit? Co bude nebo co by mohl po škole dělat?" dodává Jiří Zelenda ze společnosti Scio, která se zaměřuje na testování znalostí studentů.
Na jisto bez přijímaček?
Pokud vaše dítě míří na konzervatoř, nebo jinou umělecky zaměřenou školu, talentové zkoušky již má dávno za sebou. Ale bez přípravy to většinou nejde ani na dalších školách. Samozřejmě najdete školy i čtyřletá gymnázia, kam se přijímačky nedělají a přijímá se třeba jen na základě známek ze ZŠ. I když se to může zdát lákavé, protože se dítě ušetří stresu z přijímaček a něco má "jisté", nezapomínejte, že důvodem je patrně malý, nebo žádný převis přihlášených vzhledem k počtu přijímaných studentů. Škola zkrátka nedělá přijímačky, protože je ráda, že zaplní třídy i bez nich.
"K uchazečům to ovšem není zcela fér. Z našich dat, která každoročně sbíráme a vyhodnocujeme, jasně vyplývá, že přísnost známkování na ZŠ se velmi liší. Známky jako přijímací kritérium mohou poškodit uchazeče z náročnějších základních škol," myslí si Zelenda. Celkově by tento přístup mohl poškozovat také chlapce, kteří podle některých sociologických výzkumů hůře získají jedničky než dívky za stejné znalosti. Příčinou může být celkový přístup a svědomitost dívek ve školní přípravě, ale i stereotypizace ze strany učitelů.
Žáci si mohou podat dvě přihlášky v prvním kole, mnoho jich proto volí jednu těžší a jednu "jistou" školu. Přijímačky se však nedělají jen na gymnázia a lycea, přistupují k nim i střední školy s velkým zájmem uchazečů, třeba ty zaměřené na informační technologie nebo ekonomiku. Než začnou rodiče a děti s přípravou, je dobré si zjistit, jakou formu přijímačky mají, z jakých předmětů se konají a jaký byl v minulém roce převis uchazečů o danou školu. Na webových stránkách mnohých škol jsou k dispozici i ukázky testů z loňska nebo seznam doporučené literatury.
Příprava až rok dopředu
"Jasně sledovatelný trend toho roku je, že se více uchazečů o osmileté gymnázium začíná připravovat již ve 4.ročníku základní školy. Těchto dětí bude asi ještě přibývat. Mnozí rodiče a děti začínají s přípravou už v září nebo říjnu. Nejvíce rodičů a dětí však začíná s přípravou v lednu, v této době se již nějakým způsobem připravuje přes 60 procent rodičů a dětí. Toto číslo pak každým týdnem stoupá. Kolem 20 procent rodičů a dětí se do přípravy vrhne až v posledním měsíci před zkouškami," dodává statistické údaje Zelenda.
Žádná z krajností nebývá pro děti ideální. Nemá smysl malého čtvrťáka stresovat přijímačkami, které jsou až za rok a dělat z nich velkou vědu. "Lepší je s dítětem dělat rozvojové aktivity nebo ho poslat na nějaký kurz, kde se třeba hravou formou učí jak na učení, hrát s ním logické hry, inspirovat ho ke čtení a podobně," doporučuje rodičům Zelenda. Ideální není ani nechat přípravu na přijímačky na poslední chvíli před zkouškami. "Často se stává, že rodiče a děti zjistí, že jim nějaká látka nejde, a času na to, aby se ji doučili, už moc nezbývá," varuje před časovým presem Zelenda.
A jak na přípravu? Záleží na tom, jestli škola upřednostňuje v testech znalosti, nebo jí jde o studijní předpoklady. Na první variantu je nutné se "biflovat" a dohnat látku, kterou dítě případně ve své škole zameškalo nebo se kterou jsou pozadu. Test studijních předpokladů zjišťuje schopnost jazykového vyjadřování, analyzování problémů, schopnost provádět základní matematické operace a pracovat s čísly a v určité míře souvisí s obecnou inteligencí uchazeče. Nejlepší příprava je pochopitelně dlouhodobá: čtení, hraní logických a strategických her (stolních i počítačových), diskuse s dítětem, řešení hádanek a podobné aktivity.
Rozhodně se rodičům vyplatí dítě seznámit s podobou přijímacích zkoušek. Pokud bude dítě vědět, kolik dostane otázek, jakým přibližným způsobem budou stavěné a kolik na ně bude mít času, bude jeho výsledek lepší, než když podobný test uvidí poprvé v životě. Pokud si budete doma zkoušet testy nanečisto, dodržujte časový limit a dítěti neraďte, abyste získali představu o jeho skutečných schopnostech a šancích na přijetí. Takové testování navíc u dítěte odbourá trému, která některé děti u přijímaček až paralyzuje.
Nakonec se zaměřte na to, kde má dítě největší problémy nebo mezery. Pokud mu nedokážete pomoci sami, stále ještě zbývá čas na sehnání doučování. Pokud máte dobré vztahy se školou (a vaše dítě nechce odejít na osmileté gymnázium), můžete také zkusit požádat jeho učitele a učitelky o uspořádání hodiny navíc, kde by zájemcům dovysvětlili látku nebo procvičili problematická místa školní látky.
Ve videu se podívejte, proč záleží na přístupu školy k učení i žákům. Na těch modernějších dokáže být zábavná i fyzika.
3. prosince 2013 |
