Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Mirky: Manžel dceru hlídá na každém kroku

  2:41aktualizováno  2:41
Manžel se stal skvělým otcem mých dětí z předchozího vztahu. Jejich výchovu bral sportovně a i dnes, kdy jsou už dospělé, stále chodí za ním se svými starostmi. Ovšem vlastní dceru vychovává nemožně. Od malička jí nic nedovolí, přehnaně se o ni bojí a dcera ho za to nenávidí.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Když jsem poznala manžela, byla jsem vdaná a měla dvě děti. Tomáš byl svobodný. Líbil se mi, ale vztahu jsem se snažila ubránit, navíc je mladší o pět let. Teď po 18 letech mi to ani nepřijde, ale tenkrát mi připadal jako ucho. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se rozvedla. Tolik mě uháněl, až jsem neodolala, zamilovala se, strávila s ním úžasný víkend a otěhotněla.

Tomáš se stal tátou i mým dětem

Mého bývalého manžela moje zrada natolik zranila, že zanevřel i na naše děti. Vyloženě se jich zřekl, prý by mu připomínaly, co jsem provedla já. Od rozvodu je už nikdy neviděl, odstěhoval se na Moravu k rodičům a jen pravidelně posílal peníze.

Tomáš se tak ze dne na den stal otcem a musím říci, že skvělým. Mým dětem bylo v době, kdy jsem se rozváděla, osm (synovi) a deset (dceři). Tomáše děti braly jako svého staršího kamaráda. On to s nimi opravdu uměl. I později, když dospívaly, chodily si pro radu za ním. Tak nám to vydrželo dodnes, kdy jsou už dávno dospělé a od dcery máme malého vnoučka.

Výchovu dcery vzal do svých rukou

Než se nám narodila dcera, stihla jsem se rozvést i znovu provdat. Ovšem svatba byla opravdu za minutu dvanáct, ještě ve svatebních šatech mě odváželi na porodní sál. Adélka se narodila o 10 dní dřív. Manžel byl z dítěte doslova nadšený, i když tenkrát to nebylo příliš zvykem, mohl zůstat u porodu. Nesl to statečně a dodnes tvrdí, že nic krásnějšího nezažil.

K Adélce se choval od malička úplně jinak než k dětem, které jsem měla z prvního manželství. Výchovu mých dětí bral sportovně a díky tomu z nich vyrostli samostatní lidé. S Adélou to bylo ale úplně jinak, snažil se ji vychovávat podle nejmodernějších trendů. Ovšem ty se často měnily.

Odmítal, aby šla do školky. Prý jí to citově ublíží a musí zůstat se mnou doma. Naštěstí jsem na volné noze, dělám z domova účetnictví, nebyl problém se o ni starat celý den. Přesto jsem cítila, že malá společnost dětí potřebuje. Snažila jsem se aspoň co nejvíce s ní navštěvovat dětská hřiště. Naštěstí jsem prosadila, aby šla do školky aspoň rok před školou. Jenže jsem ji po obědě musela brát domů, aby tam nemusela spát.

Nemělo cenu se s manželem hádat. Vždy si ve výchově Adély prosadil svou. Třeba ve školce měly děti kurz plavání, manžel odmítl, aby tam dcera chodila. Prý by se jí mohlo něco stát. Co když učitelky nebo plavčíci neuhlídají všechny děti a ona se utopí.

Když začala chodit do školy, manžel jí zakazoval chodit samotné ven, aby se jí opět něco nestalo. Přitom bydlíme na sídlišti plném dětí, dětské hřiště máme přímo pod okny. Mohli jsme na ni bez problémů z okna dohlížet, ale sama ven směla až někdy v deseti letech. Do té doby jsem buď já nebo starší sourozenci (když měli náladu) museli být s Adélkou venku a hlídat, co dělá.

Ráno nemohla chodit sama do školy, vždy s ní šel manžel. Po vyučování jsme pro ni opět museli dojít. A to měla školu necelých deset minut od domu a ani nemusela jít přes silnici. To trvalo skoro do jejích dvanácti let.

V pubertě se manželův dohled zpřísnil

Dokud byla Adélka malá, nevadilo jí, že jí jsme neustále v patách. Ovšem s nástupem puberty se všechno změnilo. Pochopitelně dceři vadilo, že jí dáváme tak málo prostoru. Tedy manžel, já jsem jí kolikrát (aby táta nevěděl) dovolila jít za kamarádkami domů nebo do kina.

Adéle bylo minulý týden sedmnáct. A manžel ji omezuje snad víc než kdy dřív. Hlídá její mobil, čte jí esemesky, kontroluje kabelku i její věci. Ona o tom neví a já mám často chuť jí to říct, protože manžel na mě nedá. Když mu říkám, že jí leze do soukromí, odbývá mě slovy, že je to pro její dobro. Když mu říkám, že jí musí věřit, odpoví - důvěřuj, ale prověřuj.

Pokud chce Adéla kamkoliv jít, manžel ji podrobí výslechu, kam jde, kdo tam bude, co budou dělat. Pak jí to nepovolí, nebo ano, ovšem desetkrát ji zkontroluje mobilem. A stejně musí být doma nejdéle do tmy.

Už mě to nebaví. Manžela chápu, má o ni strach, ale nevidí, že dcera ho začíná nenávidět. Bojím se ale toho, že holka se jednou rozhodne domů nevrátit, jak má, bude dělat všechno jemu natruc, chytne se nějaké party a pak bude pozdě. Zatím to neudělala, ale někdy z jejích řečí mám pocit, že se to klidně může brzy stát.
Mirka

Názor odborníka: Nebojujte, volte kompromis

Dobrý den Mirko, jak je z vašeho příběhu patrné, manžel k Adélce zaujímal velmi ochranitelský postoj už od jejího narození. Zdá se ale, že jeho záměr opravdu není z principu špatný. Za jeho narůstající kontrolou se patrně skrývá strach, aby se Adéle něco nestalo, ale možná i strach z vědomí, že se mu Adéla postupně vzdaluje, přestává být jeho "malou holčičkou". Čím více se Adéla osamostatňuje, tím jeho potřeba dozoru narůstá.

Napište svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Věřím, že je současná situace nepříjemná vám, manželovi i Adéle. Kontrolování mobilu a prohlížení kabelky u sedmnáctileté dcery opravdu není na místě. Zcela vás tedy podporuji ve snaze nenechávat věci tak, jak jsou. Jak ale na to? Zkuste se při komunikaci s manželem vrátit od souboje, kdo umí děti vychovat lépe, k hledání společného kompromisu a vyjít z toho, v čem se shodujete.

Výčitky a přesvědčování o vlastní pravdě ale vedou k uzavření se před nabízenými alternativami.

Mnohem efektivnější proto může být, když manželovi v klidu a ve vhodné chvíli zkusíte sdělit, co cítíte, jak situaci vnímáte a čeho se obáváte. Cesta ke změně však asi nebude po tolika letech lehká. Využití neutrální půdy psychologické poradny proto mohu jen doporučit.
PhDr. Alena Řehulová, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 3078

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 3. října 2011. Anketa je uzavřena.

3. Mám manželovi domluvit, že takhle to dál nejde, že musí dceři dát důvěru, vždyť takhle jí jen ubližuje a může ji ztratit? 1887
4. Mám manžela přesvědčit k návštěvě poradny, kde bychom s odborníky probrali naši situaci a získali rady, jak celou situaci řešit? 990
3. Mám manželovi říct na rovinu, že když on jí nedovolí to, co je vlastně úměrné jejímu věku, já jí to povolím? 132
1. Mám to nechat být, jak je to dosud a tajně dceru pouštět ven? 69
Autoři:






Nejčtenější

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nechte děti se nudit, podpoříte jejich rozhodnost, radí odborníci

Není dobře, když se dnešní rodiče snaží od rána do večera zabavovat svoje děti. Ony se totiž nenaučí nudit, což pro ně později může být na škodu, varuje...  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Další z rubriky

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce
Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce

Patříte mezi milovnice třpytek, ale nemůžete si dovolit nosit do práce příliš výrazné líčení? Sáhněte po metalických očn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.