Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Lídy: Přítel je bez práce, už to sama nezvládám

  0:41aktualizováno  0:41
S přítelem Jardou jsem už šest let, máme dvouletého syna. Vždycky byl velký dříč, žádná práce mu nebyla proti mysli. Jenže teď je už rok bez práce a ani se nesnaží nějakou najít, jen se vymlouvá. Domácnost táhnu sama a jemu to ani není hloupé.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Jmenuji se Lída a je mi 31 let, příteli Jardovi je o tři víc. Poznali jsme se asi tak před šesti lety, Jarda pracoval jako řidič na poště. Přivezl mi balík a pozval mě na rande. Nemusel mě dlouho přemlouvat, byla jsem tenkrát sama a on se mi moc líbil. Tak jsem kývla a začali jsme spolu chodit.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Po roce jsme se rozhodli, že spolu začneme bydlet. Pronajali jsme si prázdný byt a společně ho zařídili. Bylo to tenkrát moc krásné období, jeden bez druhého jsme nedali ani ránu, spolu jsme se radili nad nákupem každé věci do domácnosti a spolu jsme je i nakupovali.

Já jsem pracovala jako prodavačka, tedy spíš pokladní v jednom supermarketu. Jarda poté, co jsme začali spolu bydlet, z pošty odešel a našel si práci u soukromého dopravce. Ten mu platil o dost víc, ale musel jezdit i do zahraničí, většinou do Německa, Rakouska a tak, ne moc daleko, ale i tak byl prakticky každý týden dva tři dny pryč. Mně se stýskalo, ale na druhou stranu jsme nemuseli počítat každou korunu. Já si moc nevydělala, ale Jarda ano.

Pak jsem otěhotněla a po dvou měsících musela zůstat doma, těhotenství bylo komplikované a každodenní stres v práci mi nesvědčil. Jarda samozřejmě dál jezdil, když už jsem nepracovala, peníze jsme potřebovali o to víc. Naštěstí všechno dobře dopadlo a v řádném termínu se nám narodil zdravý kluk. Jmenuje se po tátovi Jaroušek.

Autohavárie Jardu připravila o práci
Když bylo malému půl roku, Jarda měl těžkou autohavárii. Doktoři mu moc šancí nedávali, ale Jarda se z toho nakonec dostal. Měl silnou vůli, velkou motivaci. V nemocnici a pak i v rehabilitačním centru strávil několik měsíců. Havárii tenkrát nezavinil, dostal slušné odškodné, navíc se mu to stalo v práci, takže se to bralo jako pracovní úraz a nekrátili mu plat.

Jenže za volant se už nevrátil, několikrát to zkoušel. Šéf o něj moc stál. Jarda patřil mezi jeho nejlepší a nespolehlivější řidiče, chtěl mu vyjít vstříc i kratšími trasami. Ale Jarda to nezvládal psychicky a ani fyzicky. Za volantem nevydržel dlouho sedět, měl ukrutné bolesti zad. Nakonec se musel s šoférováním rozloučit.

Je to už tak deset měsíců, co nikde nepracuje. Ani se nesnaží si nějakou práci najít, prý umí točit volantem a to je všechno, na nic jiného se nehodí. Přitom Jarda je hodně manuálně zručný, kdyby si udělal nějakou rekvalifikaci, mohl by pracovat kdekoliv. Dneska je doba, kdy lidé pracující rukama jsou žádaní. Jenže on nechce, to se radši poflakuje, sem tam někomu s něčím za pár korun vypomůže.

Jen sedí doma

Fakt nevím, co chce dělat, vůbec se mnou o tom nemluví. Je mu všechno jedno. Ani nemá hloupý pocit, že já musím všechno sama táhnout. Chodím si přivydělávat za pokladnu, zatím ne na plný úvazek, ale jen občas. Kluka buď hlídá Jarda, nebo mi chodí pomáhat mamka. A samozřejmě i ona do mě hučí, že si to nemám nechat líbit, že by se měl Jarda stydět, že na mě všechno nechává.

Už jsem ze všeho hodně unavená, otrávená, Jarda jen sedí doma, aspoň že nikde nelítá a neutrácí těch pár korun, co mu občas zbydou, nebo že si nepůjčuje po kamarádech. Je bez nálady, kolikrát ho přistihnu, že jen tak zírá do zdi, moc nemluví a ani malého si někdy nevšímá.

Takhle už to dál nejde, přeci nemůžu všechno táhnout sama. Na jednu stranu mi ho je líto, přišel o práci, která ho bavila. Také si dost vytrpěl tím úrazem. Ale to nejde omlouvat do nekonečna. Musí se oklepat a jít dál. Mít ohled na mě i na našeho syna.
Lída

Názor odbornice: Na to pěkné můžete navázat

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Lído, cítíte správně, že by Jardovi pracovní režim prospěl. Jako by mu však chyběla síla se do práce znovu zapojit. Navíc je možné, že se kvůli zdravotním následkům nehody nebude moci vrátit ke své profesi, ve které byl ceněn, kterou měl zřejmě i rád a která vás v neposlední řadě živila. Jarda musí zpracovat docela dost změn najednou.

Podle toho, co popisujete, je docela dobře možné, že za změnou chování Jardy stojí porucha nálady - klinická deprese. Definitivně bych Vám doporučila se obrátit (klidně spolu, ve dvojici) na odbornou psychologickou pomoc. Máte za sebou dost pěkného, ale vinou dramatické nehody i dost zlého. Na to pěkné můžete navázat a to zlé se s pomocí odborníka pokusíte překonat. Skutečnosti, že má váš vztah v historii hodně pěkného a že spolu máte malého Jarouška, za práci jistě stojí.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1495

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. ledna 2017. Anketa je uzavřena.

4. Mám Jardu přesvědčit, aby vyhledal pomoc psychologa, třeba je u něj problém hlavně v hlavě? 1206
3. Mám Jardovi pohrozit, že nenajde-li si nějakou práci, tak od něj i se synem odejdu? 111
2. Mám rozhodit sítě a pokusit se Jardovi nějakou práci najít a přesvědčit ho, aby ji aspoň zkusil? 104
1. Mám se snažit všechno vydržet, vždyť si Jarda vytrpěl svoje, být mu oporou a doufat, že se vzpamatuje a práci si najde? 74
Autoři:



Nejčtenější

Velká fotosoutěž: posílejte snímky na téma Léto v plavkách

Mini velikost v plavkovém podání ukazuje australská rapperka Iggy Azalea.

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Napřed porodím a pak se vdám. Jméno vybere dcera, říká Eliška Kaplický

Eliška Kaplický je podruhé těhotná.

Eliška Kaplický (40) zakládá po devíti letech novou rodinu. „Tentokrát to bude obráceně. Nejdřív porodím a potom se...



Chození naostro patří k létu. Jaká jsou pro a proti?

Chodit bez kalhotek je příjemné, na kole bez nich raději nejezděte. Mohlo by...

Jsou ženy, které nenosí pod letním oblečením zhola nic. Je to příjemné, ale zároveň poněkud nebezpečné. Někdy stačí...

Sára Saudková: Dědeček Jan je pro mé děti něco jako paní Columbová

Sára Saudková

Žila s fotografem Janem Saudkem, dnes vychovává čtyři děti s jeho synem Samuelem. Rodinné vztahy Sáry Saudkové jsou...

Pět věcí, které chcete vědět o spodním prádle, ale bojíte se zeptat

Kalhotky si můžete vzít i dva dny po sobě, pokud nejsou špinavé, vlhké a...

Existují otázky, na které se stydíte zeptat i důvěrné kamarádky. Přitom o nich často přemýšlíte a pořád nemáte jasno....

Další z rubriky

Slavný kuchař si vzal život. Deprese mužů končí sebevraždou častěji

ilustrační snímek

V souvislosti s tragickou smrtí slavného kuchaře a dobrodruha Anthonyho Bourdaina se opět mluví o depresi. Nemoci,...

Příběh Petry: Zlatokopka má spadeno na mého bratra

Ilustrační snímek

Můj bratr je dobrák od kosti, a i ve svých pětačtyřiceti letech stále naivní a důvěřivý. Jsem o pár let starší a od...

Polovina lidí v Česku věří pověrám. Nejvíc se bojí černé kočky

Nejpověrčivější jsou obyvatelé severní Moravy, jižní Moravy a Prahy. Naopak...

V červenci tu zase bude pátek třináctého. Podle pověry je to smolný den. Celá řada pověr zanikla, ale některé nám stále...



Najdete na iDNES.cz