Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Anny: Dcera nás ničí. Manžel se jí stále zastává

  3:02aktualizováno  3:02
S manželem jsme spolu skoro 25 let. Brali jsme se z velké lásky, vlastně jsme "museli". Čekala jsem totiž naše první dítě, syna Jakuba. Za tři roky se narodila Klára. Odmalička to byla úžasná holčička, manžel se v ní viděl. A bohužel ji upřednostňoval i před synem.
S dcerou to jde od puberty z kopce (ilustrační foto).

S dcerou to jde od puberty z kopce (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

Jakubovi jsem se to snažila vynahradit. Ale on byl a je velmi silná osobnost, takže z něj vyrostl samostatný a správný chlap. To s Klárou to jde od puberty z kopce. Nevím, jestli je na vině něco v její povaze, s čím se vlastně už narodila, nebo naše výchova. Tedy spíše manželova výchova. V jejím případě jsem se snažila být tou přísnější z rodičů já, já nařizovala, já zakazovala. Manžel dovoloval a porušoval moje zákazy. Takže nakonec mě nebrala vážně ani Klára, ani manžel.

Dcera se v pubertě změnila

Dokud byla malá, dalo se s ní ještě mluvit i jí domluvit. Navíc byla opravdu hodně roztomilá holčička, uměla dělat oči (především na tatínka), takže jí člověk (tedy občas i já) něco prominul či odpustil. Tak do 12 let to s ní docela šlo, dobře se učila, měla hodně kamarádů, kamkoliv přišla, všechno se hned točilo kolem ní.

Napište i vy svůj příběh

Napište i vy svůj příběh
Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

S nástupem puberty se z ní stávala vzdorovitá holka, na školu zvysoka kašlala, občas do ní ani nešla. Začala kouřit a našla si podivné kamarády. Jednou propadla a nakonec devítiletku ukončila s odřenýma ušima. Jako malá chtěla být malířkou, nádherně kreslí a my ji v tom s manželem podporovali. Jenže kvůli svému prospěchu neměla moc možností, kam se po základní škole vrtnout. Gymnázium, které chtěla dříve studovat, nepřipadalo v úvahu. Nakonec se měla vyučit v oboru ošetřovatel. Pochopitelně tam vydržela tři měsíce a byl konec.

Byli jsme z ní s manželem zoufalí, já ji chtěla hned od počátku, když selhaly všechny domluvy, potrestat tak, aby na to nezapomněla. Byla jsem připravená i na to, aby odešla do diagnostického ústavu. Psychologové nám to dokonce doporučovali. Jenže manžel se zatvrdil, že ne a bez jeho souhlasu to prostě nešlo. Navíc jsem zjistila, že jí stále podstrkuje peníze, za mými zády jí dovoluje to, co já jí zakázala.

Ani už nevím, jak jsme vydrželi do její dospělosti. Do školy nechodila, různě se poflakovala a my ji živili. S manželem jsem se nakonec domluvila, že v 18 letech odejde z domova. Chtěla jsem, aby se starala sama o sebe, třeba i klesla na dno, ale ať vidí, že žít na úkor nás prostě nejde. Když se stala dospělou, manžel opět cukl. Nakonec Klára asi za rok odešla sama k příteli.

Po roce se vrátila "jen na pár dní"

Skoro rok jsme o ní nevěděli. Pak se zničehonic objevila v dost zbídačelém stavu, a že přišla o práci (pracovala jako pomocná síla v kuchyni), přítel ji vyhodil, protože neměla peníze, aby mu přispívala na bydlení a jídlo. Neměla kam jít, tak jestli by u nás mohla pár dní bydlet, než si něco najde. Já nesouhlasila, manžel pochopitelně dovolil a během pár hodin ji k nám přestěhoval.

Z pár dní se staly tři měsíce, po celou dobu se Klára flákala doma, práci nehledala a my ji živili. Nic nezmohly moje protesty, manžel ji prostě nechtěl vyhodit na ulici. Dokonce se jí podařilo vyštvat i Jakuba. Odešel od nás, protože jí měl plné zuby a vlastně i táty, se kterým se kvůli ní stále hádal. Kamarád zrovna sháněl podnájemníka, tak se mu to hodilo.

Po třech měsících Klára přivedla domů svého nového kamaráda, a že by potřeboval na pár dní někde přespat. Pochopitelně skončil u nás. Manžel opět dovolil, já nezmohla nic. A opět z pár dní už to je půl roku, co u nás kamarád bydlí. On i Klára nárazově pracují na různých brigádách. Peníze nám nedávají, my je živíme. Pořád jen slibují, že nám jednou všechno vrátí a to manželovi stačí. Když začnu protestovat, manžel řekne, že je to přece naše dcera a my jí musíme pomáhat.

Ale před pár dny jsem si sama sobě řekla dost. Už to prostě takhle dál nejde. Buď ona (s přítelem), nebo já. Moje starší sestra, která žije po smrti manžela sama (děti už má taky z domu) mi nabídla, ať se k ní přestěhuji, na jak dlouho budu chtít. Souhlasila jsem, ale teď mi dochází, proč já bych měla chodit ze svého bytu, kde jsem doma, odejít by měla dcera se svým přítelem. Tak nevím, už nemám sílu něco řešit, chci mít klid a se sestrou si dobře rozumíme, ale vyklidit jen tak pole také nechci. Jenže vím, že manžel by si beze mě ani vodu neuvařil, tak snad by mě chtěl brzy zpátky, ale co když se mýlím?
Anna

Názor odborníka: Můžete něco jako rodiče udělat společně?

Dojde-li vzájemná rivalita mezi dítětem a rodičem až sem, je prohráno. A i když se vždy vyplatí pracovat na zlepšení vzájemných vztahů, mnohé z promarněných šancí se už nevrátí.

Kořeny rivality mezi rodičem a dítětem stejného pohlaví spadají do období tzv. oidipovského konfliktu. Optimálně se láskyplné pocity dítěte vůči rodiči opačného pohlaví setkají s pevností vzájemného vztahu rodičů, s jejich shovívavostí a pochopením pro jeho emocionální potřeby. Chápající rodiče pomohou dítěti vzdát se přání "vzít si maminku/tatínka za ženu/muže" a vedou ho k přijetí zprvu tvrdošíjně odmítané generační bariéry. Dítě se poté ztotožní s rodičem stejného pohlaví a vyřeší svůj problém: bude-li jako maminka/tatínek, může si někdy v budoucnosti vzít za muže/ženu někoho podobného, jako je obdivovaný rodič.

V příběhu se dvě ženy vytrvale přetahují o souhlas a náklonnost jediného muže. Generační rozdíly jsou setřené a oidipovský konflikt zůstává bez uspokojivého řešení. Ve vzájemné rivalitě se ztrácí rodičovská autorita i nadhled potřebný k hledání řešení. Řešení, která nebudou omezena na "buď a nebo".

Pokud uvažujete o jakémkoli opatření, které by ve vaší situaci mohlo přinést smysluplný výsledek, doporučil bych vám začít otázkou: "Co můžeme my, rodiče a manželé společně dělat pro to, abychom pomohli dceři i sobě?"
Petr Sakař, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 9346

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 10. prosince 2012. Anketa je uzavřena.

2. Mám sbalit Kláře a jejímu příteli věci, vyměnit zámky, předat jim ve dveřích kufry, a tvrdě i před manželem trvat na svém? 7486
4. Mám se rovnou sebrat a odejít k sestře? 951
3. Mám manželovi pohrozit, že odejdu, pokud nedonutí Kláru s přítelem opustit náš byt? 794
1. Mám to ještě vydržet a doufat, že třeba jednou dojde trpělivost i manželovi a sám bude chtít, aby Klára s přítelem odešli? 115
Autor:






Nejčtenější

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Ellen DeGeneresová na People's Choice Awards (Los Angeles, 7. ledna 2015)
Měla jsem deprese a navštěvovala jsem terapeuta, přiznala DeGeneresová

Ellen DeGeneresová (59) patří mezi nejúspěšnější ženy Hollywoodu. Má vlastní televizní show, je šťastně zadaná a nebojí se mluvit o své sexuální orientaci....  celý článek

Letošní podzim přeje barevným botám, stejně jako zdobení a různým texturám...
Obujte se do podzimu. Neokoukané kousky, které by vám neměly chybět

Poslední sluneční paprsky si můžete užít v pohodlných oxfordkách, elegantních kotníčkových střevíčkách nebo sexy upnutých kozačkách nad kolena. O slovo se...  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Jitka se o svého manžela bála. „Před poslední operací se nevědělo, jestli se...
Nejhorší jsou červi, líčila vyměněná manželka zážitek z krmení plazů

Když se vymění dvě mladé a docela pohodové maminky, není ve Výměně manželek moc co řešit. Rozdíl mezi nimi jsou jen čtyři roky věku a to, že Šárka (33) z...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná
11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná

Trocha řasenky, rtěnky, pudru a najednou si říkáte, že vypadáte i jako člověk. Tak toho zkuste někdy nanést trochu víc, ... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.