Začíná nám léto a vy máte zajímavý společný zájem – pořádáte dětské tábory. Jak jste k tomu přišli?
Bohdana: Když jsem byla před lety poprvé jako praktikantka na táboře, který organizovala moje teta, tak mě to chytlo. Dva roky nato jsem se vrátila jako pomocná síla do kuchyně a od dalšího roku jsem v žebříčku postoupila na post zástupkyně hlavní vedoucí. A tu funkci dělám dodnes. Teta odešla a ten tábor nám tak nějak zůstal. To je společný čas, který s partnerem věnujeme ještě někomu jinému. Vypadá to jednoduše, ale organizovat začínám vždycky už v listopadu.
Luboš: A mne Bóďa, Bodlinka, jak jí říkám, k táboru logicky přivedla. Dělal jsem nejprve správce, prý jsem se velice osvědčil, když byly nějaké problémy. A od dalšího roku jsem pomocná síla v kuchyni. Nastupuju v šest ráno, kdy přijde paní kuchařka a začne se kmitat. Třeba vyrábím všechny pomazánky. Připravujeme jídla pro sto lidí a teď si představte, že když se vaří brambory ve slupce na francouzské brambory, musí je pak někdo oloupat. Kdo asi? Obalovat smažený květák pro sto lidí je taky zábavné.
10. července 2020
