Velikonoční týden skončí pondělím, kdy se v českých zemích podle folklórních tradic chodí na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou", přičemž symbolem krásy života jsou vajíčka - kraslice.
Svátky jsou i pro nevěřící vyjádřením radosti z příchodu jara a početí nového života. K pašijovému týdnu se proto odedávna váže mnoho pověr. Na mnohé z nich středověká křesťanská církev navázala.
Velikonoce jsou hlavním svátkem církevního roku, osvětlují podstatu křesťanské víry v Boží lásku a Spasitele. Kristovo ukřižování je podle křesťanské víry výkupnou smrtí za lidské hříchy.
V pašijovém týdnu vrcholí podle liturgického kalendáře zejména pro katolické věřící čtyřicetidenní postní doba.
 Kraslice od Marie Juráskové z Vnorov. |
 Kraslice Marie Neumannové jsou něžné, jemné a přitom pěkně vybarvené. |
 Kraslice Ireny a Antonína Smažínkových z Kroměříže jsou zdobeny ječnou a ovesnou slámou. |
 Božena Wólflová z Netolic zdobí kraslice vyškrabáváním vzorů na obarvená vajíčka. |
 "Rudimovské" kraslice Ludmily Kučírkové z Uherského Brodu, barvené ve vývaru z olšové či dubové kůry a posléze vyškrabávané. |
|
