|
Carla del PonteCarla del Ponte se narodila v Luganu, v italské části Švýcarska, v roce 1947. Vystudovala práva v Bernu, Ženevě a Velké Británii a začínala jako místní právnička v Luganu. O jejím soukromém životě se ví pouze to, že je rozvedená a má syna, o kterém nikdy nemluví. Což není nic tak divného, když zvážíte, kolikrát byl na ni málem spáchán atentát. Kdyby syna někde ukázala, pravděpodobně by jí ho dávno unesli a zabili.
Profesně se postupně vypracovala na veřejnou žalobkyni a generální prokurátorku Švýcarska. Na konci osmdesátých let ji jedno vyšetřování přivedlo do přímého konfliktu s mafií. Mafie tehdy ještě netušila, že tentokrát z toho nevyjde vítězně. Paní generální prokurátorka se spojila se soudcem Giovannim Falconem a odhalili spolu spojení mezi italským drogovým trhem a praním špinavých peněz ve švýcarských bankách. Tehdy dostala od mafie svou první přezdívku - Děvka. A kromě přezdívky přidali drogoví bossové půltunovou bombu do základů jejího domu v Palermu. Naštěstí byla objevena včas a nikomu se nic nestalo.
Carlin přítel soudce Falcone ale takové štěstí neměl. Zemřel při výbuchu svého auta. Jeho smrt Carlu del Ponte nezastavila, spíš ještě více rozjela. Ne nadarmo jí Falcone říkal ztělesněná tvrdohlavost. Vrhla se na boj se švýcarskými bankami a jejich neprůhlednými tajnými účty, který nakonec vyhrála. Bankéři museli zrevidovat svá pravidla o tajných účtech, která chránila především mezinárodní zločince, a zmrazit účty ruské mafie. Spolu s nimi uvízla v síti i konta pákistánské premiérky Benazir Bhutto a bratra mexického prezidenta Raúla Salinase. A Carle del Ponte přibyla druhá přezdívka - Neřízená střela.
S touto pověstí se malá dáma, která si zapaluje jednu cigaretu od druhé, stala v roce 1999 žalobkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a přestěhovala se do Haagu. Na návrh Kofiho Annana byla funkce žalobce rozdělena mezi dvě osoby, aby se každý z nich mohl plně věnovat jen jednomu případu.
Genocida ve Rwandě se tak dostala mimo Carlin vliv. Nad stůl si tedy pověsila fotografii tří největší válečných zločinců, Miloševiče, Karadžiče a Mladiče, a pustila se do práce. Miloševiče dostala za mříže, kde nakonec zemřel, ale zbývající dva jsou stále na svobodě. Proto také trvá Carla del Ponte na tom, aby Evropská unie v žádném případě neposilovala své vztahy se Srbskem, dokud nevydá osoby obžalované z válečných zločinů jejímu tribunálu.
"Karadžič a Mladič by neměli propadat iluzi, že mohou jen počkat, až hrozba pomine," řekla doslova. Srbský ministr zahraničí slíbil svým závazkům dostát a slib by měl splnit - dobře ví, proti komu stojí.
Letos šedesátiletá Carla del Ponte oznámila, že v září tohoto roku ze své funkce odstoupí, protože "je čas vrátit se k normálnímu životu." Není moc těžké uhodnout, že italská mafie a švýcarští bankéři jsou tím nadšeni.
