„Chtěli jsme do hloubky porozumět tomu, s čím vstupují mladí lidé do samostatného života a jak jsou na něj připraveni oproti běžné populaci. To nám pomůže doplnit stávající aktivity projektu To dáš! a tím ještě více zvýšit jeho dopad,“ uvedla Terezie Sverdlinová, ředitelka nadace, která si výzkum objednala u agentury Perfect Crowd.
1. Děti z dětských domovů studují méně atraktivní obory, školu opouštějí, protože potřebují pracovat
Nadace Terezy Maxové dětem pořádá tradiční podzimní charitativní happening Teribear hýbe Prahou, který se letos koná 5.–14. 9. na pražském Vítkově. Každým kilometrem můžete přispět i vy 30 korunami a pomoci tak rodinám v nouzi, nebo si vybrat jiný z desítky okruhů, kde nadace pomáhá. Přihlásit se můžete zde. 1. Chci pomoci ohroženým těhotným maminkám. 2. Chci pomoci rodinám v nouzi. 3. Chci pomoci maminkám z azylového domu začít znovu. 4. Chci pomoci návratu dětí z ústavů zpět do rodiny. 5. Chci podpořit pěstounskou péči a adopci. 6. Chci pomoci týraným dětem najít cestu z pekla. 7. Chci pomoci dětem z ústavní výchovy zažít radost z dětství. 8. Chci pomoci mladým lidem z dětského domova studovat. 9. Chci pomoci zahojit bolavou dětskou dušičku. 10. Chci pomoci mladým lidem stát na vlastních nohou. Pomoci můžete také rovnou prostřednictvím veřejné sbírky Friends of TERIBEAR: klikněte ZDE. |
Podíl vysokoškoláků je mezi mladými z dětských domovů výrazně nižší než v
obecné populaci, vyplývá ze zmíněného průzkumu. Mnohem častěji nepokračují po základní škole v dalším studiu, a také častěji ukončují vzdělávací proces výučním listem. Dosahují vzdělání zejména v oborech z oblasti služeb, jako jsou gastronomie, hotelnictví, turismus. V průměru dokončují školu o dva roky dřív než ostatní mladí lidé.
Nejčastějším důvodem k opuštění školy je podle průzkumu potřeba začít pracovat, chybějící podpora rodiny a také to, že si nerozumějí se spolužáky. Vyšší vzdělání nevnímají tolik jako výhodu na pracovním trhu.
Třikrát častěji než ostatní děti uvádějí mladí z dětských domovů či náhradní rodinné péče učitele jako toho, kdo je podporuje.
Děti z běžných rodin mají jiné bariéry: nejčastěji nevidí smysl v pokračování ve studiu na dané škole, volí jinou školu nebo nezvládají učivo.
Potvrzují to také slova Julie Baštové, která vyrůstala v ústavní péči od šesti let. Podle ní nechybí mladým lidem při odchodu z dětských domovů materiální věci ani peníze.
„Co nemají, a za to jsem vděčná, že já to měla, je jediný člověk, který s nimi bude. Kdo se jim bude věnovat od základů, bude řešit jejich traumata, sny, přání a touhy,“ říká. Sama vystudovala vyšší odbornou školu a nyní v roli sociální pracovnice pomáhá dalším mladým lidem odcházejícím z dětských domovů v neziskové organizaci Janus, kde i ona našla útočiště na cestě k samostatnosti.
2. O finanční realitě mají mladí z dětských domovů zkreslené představy
Zatímco pro mladé lidi z rodin je nejdůležitější smysluplnost práce, pro mladé z dětských domovů jsou to nejčastěji peníze, zjistil průzkum. Chybí jim finanční jistota a obecně orientace ve finanční realitě. Finanční realita je mladým lidem z dětských domovů vzdálenější, jako finanční rezerva by jim stačilo 6 000 Kč, mladí lidé z rodin jsou v případě finanční rezervy realističtější a uvádějí částku vyšší než 50 000 Kč.
Čtěte příběhy Lukáše a Petra z dětského domova v Potštejně.
3. Mít vysokou životní úroveň – to je přání mnoha mladých, kteří vyrostli v ústavní výchově
Řeč čísel
|
Mladí lidé bez rodin častěji šetří na hmotné věci (elektronika, spotřební zboží) a tíhnout více ke krédu „mít vysokou životní úroveň“. Ostatní mladí, kteří vyrůstají ve svých rodinách, spoří na bydlení a inklinují spíše ke krédu „mít radost ze života“, vyplunulo z průzkumu pro Nadaci Terezy Maxové dětem.
Obě sledované skupiny se liší také v přáních a ve způsobu trávení volného času. Mladí z dětských domovů zřejmě více postrádají materiální zázemí. Chtějí se mnohem více věnovat surfování na internetu, sledování televize, péči o zevnějšek a nakupování. Jejich vrstevníci z rodin by si přáli věnovat se procházkám, posezení s rodinou, četbě, cestování a vzdělávání.
Zdraví jako důležitou hodnotu uvedly v průzkumu děti bez rodin méně často než ostatní populace, ale naopak je mezi nimi více těch, kteří za důležité hodnoty zmiňují peníze, bydlení a práci.
Ukázka z dokumentu Igora Chauna: Stát se dospělým ze dne na den.
2. června 2019 |
