Nemáte rád, když se vám říká bavič. Proč?
Cítím v tom despekt. Bavič rovná se šašek. Alespoň pro mě. Ale vlastně proč ne, někdy asi bavič jsem.
Kde se vzal ten dar humoru?
Já nevím. Byl jsem takový odjakživa. To se asi nedá naučit, to má člověk v sobě.
Že by rodinné dědictví? Z jaké rodiny pocházíte?
Z matčiny strany Moraváci a otec je Francouz. Ale já ho nikdy nezažil. Podle mé matky zemřel, než jsem se narodil.
Patrik HezuckýModerátor a herec
|
Věříte tomu?
Já už se nikdy pravdu nedozvím. Moje máma měla mozkovou mrtvici a velice špatně mluví…
Trápí vás to? Myslím ta navždy skrytá pravda.
Teď už ne. To většinou řeší lidi, když jsou mladší, teď už jsem jinde.
A o maminku se staráte?
My spolu nežijeme. Vychovávala mě její sestra, moje teta.
Proč teta?
Kdysi jsme bydleli všichni pohromadě. Já, moje matka a její o dvacet let starší sestra, co se vždycky o všechny blízké starala. Když pracovala na ambasádě ve Francii, tak třeba zařídila mojí matce studium francouzštiny na škole v Paříži, kde přednášel můj budoucí otec…
A později jste na té škole, ale v jiném městě, studoval i vy, že?
Ano. Celá naše rodina je frankofonní, tak jsem se studiu francouzského jazyka logicky věnoval i já. Zařídil jsem si po nástavbě stipendium v Toulouse a strávil tam dva roky.
Moderátor Patrik Hezucký při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Pojďme zpět k vaší výchově. Co se stalo, že matku nahradila teta?
Když mi byly asi čtyři roky, matka si někoho vzala, porodila dceru a já s tetou jsme se odstěhovali jinam. Sestry se mezi sebou dohodly, že si to takto rozdělí.
Aha…
Nekoukejte se tak nevěřícně, já jsem v tom nevinně. Byl jsem hozenej do vody a musel plavat.
Jaký máte vztah k mámě?
Dobrej. Silnější pouto mám ale k tetě, ona reprezentovala matku.
Nikdy jste to necítil tak, že vás máma odložila?
Ne. Stalo se to dostatečně včas na to, abych si ty věci takto uvědomoval a pojmenovával. Bylo to pro mě normální. My se s mámou vídali, jen jsme spolu nebydleli. Navíc jsem nestrádal, byl jsem hýčkaný dítě. Když jsem chtěl koloběžku, dostal jsem ji. V jednu chvíli jsem byl až moc rozmazlený.
Ani ve škole vám nikdy nikdo nepředhodil: Hele, na tebe se máma vykašlala?
Ne, nikdy. To mi spíš předhazovali, jak vypadám. Byl jsem Turek, Cikán, Arab, Rumun…
Jak jste se s tím srovnával?
To mi samozřejmě hodně vadilo. Děcka umějí být odporný a používají ty nejhorší příměry. Když je někdo tlustej, tak je to tlustoprd. Na gymplu už se to ale změnilo, tam to byla výhoda.
Jak to?
No, líbíte se holkám.
Jste sebevědomý?
Jak v čem a jak kdy. Obecně získá člověk sebevědomí, když má v něčem úspěch. Taky se to dá pořídit penězma. Dávají vám jistotu.
Přiznáváte, že jste byl ve svých moderátorských začátcích v rádiu hodně stydlivý, trému jste ztrácel jen, když jste si dal někde skleničku a pak bavil společnost. Dneska byste neměl asi problém improvizovat ani v přímém přenosu. Tak jak jste získal své sebevědomí?
Asi prvním orgasmem dívky. A když se dařilo v profesionální rovině.
Máte na mysli patrně moderování Ranní show na Evropě 2 s Leošem Marešem. Jak vnímáte to, že Patrik je ten méně slavný?
Je to asi v tom, že Leoš má ambici být slavný. Já to nemám v sobě, já se trošku "vezu". Možná je to špatně, ale mně to vyhovuje.
Kdo je "mozek"?
Takhle to nefunguje. Slyšela jste Ranní show?
Ano, je to improvizace.
Čistá. Samozřejmě my nějaké ty mechanismy nebo modely už máme v hlavě nastavený, otevřu téma a nahrávám kolegovi, on zasmečuje, něčím mě inspiruje…
Musíte být na sebe naladěni?
Jsme každý úplně jiný, ale máme asi společnou touhu po tom, aby to bylo dobrý. Nevím, nikdy jsem to neanalyzoval, nepřišlo mi to zajímavý, prostě to funguje.
Jaké bylo vaše první setkání?
Myslel jsem si, že je to nafoukaný spratek. Přece jen mně bylo tenkrát 27 a jemu 21. Ale on postupně ukázal, že má tah na bránu a chce uspět. A tak je to v pořádku.
Nedávno jste se v živém vysílání pohádali. Urážel vás. Změnil ten incident něco zásadního?
Jo, Leoš se ke mně chová hezky.
Zatím. Tušil jste, že k něčemu takovému může dojít, nebo to byl šok?
Šok asi ne. Nestalo se nic katastrofálního. Stala se věc, za kterou jsem chtěl, aby se veřejně omluvil. A to se stalo. Máme podepsaný smlouvy a chceme vysílat dál. Dokud nás to baví a dokud se baví posluchači.
Když jste říkal, že nebýt omluvy, skončíte, myslel jste to vážně?
Myslel. O tom, že jednou v rádiu skončím, až mě to vstávání v půl šesté nebude bavit, jsem přemýšlel bez ohledu na tento incident. Třeba ještě rok a půl vydržím a pak si dám rok pauzu a tu proflákám a procestuju. Není to jistota, ale nemám pocit, že bych se dál nedokázal uživit.
Ekonomicky asi nestrádáte.
Nestěžuju si.
Leoš vás v inkriminovaném monologu označil mimo jiné za alkoholika. Máte problém s alkoholem?
Existuje jev, kterému odborníci říkají projekce. Když mluvíte o někom jiném, mluvíte vlastně o sobě... Ale zda šlo o projekci tady, to nevím.
Jak se díváte na to, že vás tahle skandální situace vystřelila nahoru? Najednou je Patrik lepší.
To, že se o někom začne psát, neznamená vystřelit nahoru. Vždyť kolik je lidí, o kterých se píše, aniž by v poslední době něco udělali. Když to budu poměřovat prací, tak já vlastně moderuju skoro ve stejné kvantitě jako Leoš, to se nezměnilo. Jen se najednou objevilo pár článků a titulků.
Říkáte, že nemáte vyhraněné moderátorské ambice a netoužíte po slávě jako váš parťák. Máte vůbec nějaké ambice?
Já chci být šťastný.
Co to pro vás znamená?
K stoprocentní spokojenosti bych chtěl být totálně zamilovanej a samozřejmě ta dotyčná do mě. To je jediný, co mi chybí. Jenže čím jste známější, tím je to komplikovanější.
Máte horší výběr?
Ne, výběr je obrovskej, ale těžší podmínky. Nevíte, kdo to s vámi myslí upřímně, nebo komu jen imponuje, že jste známej.
Totálně zamilovaný jste už ale asi někdy byl, ne?
Já se zamiluju vždycky, to mě baví, to mám dobrý. Na druhou stranu při rozchodu jsem šílený trpitel. Chlastám, pláču...
Kolik vztahů jste prožil?
Pět zásadních.
A kolik žen prošlo vaším životem?
To já nevím.
Mnoho?
To jsem neřekl. Nepamatuju se.
Jste pro rodinu?
Vyloženě silnou touhu ženit se nemám. Myslím, že to záleží na tom, s kým jste. S někým chuť dostanete, s jiným nikdy.
Seznamujete se snadno?
To mi problém nedělá. Jsem ale raději, když někdo balí mě. Bojím se trochu odmítnutí a potřebuju těch signálů dostat víc.
A v životě riskujete?
Ale jo. Teď jsem třeba zainvestoval do casina, co vedla moje sestřenice. A přišel o velký prachy. Ale tím se člověk učí.
Máte rád hazard?
Ne.
Co je pro vás jistota?
Nic. Jsem fatalista.
Myslíte si, že jste inteligentní?
Jak to myslíte? Vědomosti, sociální inteligence?
Jak to myslíte vy?
Myslím si, že jsem dostatečně inteligentní na to, abych mohl fungovat v tom světě, ve kterém funguju.
Máte nějaké neřesti?
Moje drogy jsou cigarety, alkohol a cola. Hodně jsem závislý na internetu. Od začátku, co existuje, mě baví. A televize. Jsem televizní divák. Sleduju francouzské programy, mám rád dokumenty a filmy. Miluju mafiánský filmy.
Máte nějaký osobní sen, jak žít?
Podle pravidel a spokojeně. Nemám to tak v životě, že si dám cíle a jdu za tím. Pak si ty touhy splním a co dál? Já ráno pracuju, večery či víkendy moderuju a ve zbytku času se kromě schůzek a rozhovorů snažím nic nedělat. Jsem spokojen!
A budete též, když v budoucnu …
…budu mít vlastní talk show, chcete říct, že? To funguje u všech moderátorů úspěšných v rádiu na světě. Možná je ale teď ještě brzo. Třeba budu něco studovat. Asi by mě bavil nějakej filozofickej obor. Do něčeho bych se možná ještě zakous.
