Nutriční terapeutka Věra Králová z Informační linky zdravého životního stylu odpověděla redakci iDNES.cz na otázky týkající se výživy.
1. Čím více vody vypijeme, tím lépe
Pravda. Ovšem ani s tekutinami se to nesmí přehánět. Dospělý by měl denně vypít minimálně 2 litry tekutin. Ideální množství však záleží na věku, aktuálním zdravotním stavu, pracovním prostředí, druhu práce i počasí. Nadměrný příjem tekutin, například 4 až 5 litrů denně, je ale v běžných podmínkách nevhodný. Velice důležité je pít průběžně, nikoli nárazově.
2. Mléko způsobuje nadměrnou produkci hlenu, proto se nedoporučuje pít při rýmě
Mýtus. Odpůrci mléka tento argument používají velice často. Neexistuje však relevantní studie, která by toto tvrzení podporovala. Mléko a mléčné výrobky jsou pro nás velice důležité, protože jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku a obsahují také plnohodnotné bílkoviny. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení.
3. Malé dávky piva a vína prospívají těhotným ženám
Mýtus. Žádný zdroj alkoholu nelze v těhotenství doporučit, protože může poškodit nenarozené dítě.
4. Říká se, že člověk by neměl cvičit sytý
Pravda. Abychom měli na cvičení dostatek energie, je třeba se před ním najíst. Nicméně by to mělo být minimálně hodinu před fyzickým výkonem. S plným žaludkem bychom opravdu cvičit neměli, organismus zpracovává přijatou stravu a "nesoustředí" se na cvičení, navíc hrozí i zažívací obtíže z pocitu plnosti.
5. Kofein dehydratuje organizmus
Pravda. Kofein, obsažený převážně v nápojích, působí močopudně a zbavuje tedy organismus tekutin. Proto je vhodné kávu či jiný nápoj obsahující kofein doplnit sklenicí dalších tekutin, nejlépe čisté vody.
6. Jídlo pozdě večer způsobuje tloustnutí
Pravda. V běžném denním rozvržení, kdy se většina činností vykonává v průběhu dne, je vhodné stravu dělit tak, aby byl příjem energie vyšší v první polovině dne. Potom je pravděpodobné, že nebudeme mít vyšší příjem energie, než je třeba na pokrytí naší aktivity. To znamená, že nebude důvod přebytečnou energii uložit do rezerv, do tukové tkáně.
Neúměrné stravování ve večerních hodinách ale může způsobovat, že se přijatá energie ukládá (často kvůli velice nízkému výdeji energie v tomto čase). Záleží také na celodenním režimu, kterému by měl být jídelníček přizpůsoben. Jestliže např. celý den nejíme a jediné pořádné jídlo je to večerní, pak je to špatně. Obvykle totiž do sebe během krátké chvíle dostaneme mnohem víc energie, než bychom snědli při večeři, která navazuje na další jídla rozložená do celého dne.
Jestliže tedy jíme po celý den pravidelně a chodíme spát až v pozdějších hodinách, můžeme si večer dopřát jídlo (samozřejmě v kontrolovaném množství a složení, například čerstvý sýr, bílý jogurt, zeleninový salát) i později, aniž by to dlouhodobě mělo vliv na naši váhu. Poslední jídlo bychom měli sníst cca 4 hodiny před tím, než jdeme spát.
7. Celozrnné pečivo obsahuje méně kalorií než to z bílé mouky
Mýtus. Energetická hodnota obou typů je přibližně stejná. Obecně však můžeme říct, že celozrnné pečivo je pro naši stravu vhodnější, protože obsahuje více vitaminů, minerálních látek a vlákniny, která mimo jiné zvyšuje pocit sytosti. Množství energie se liší podle druhu, proto je třeba i u celozrnného pečiva tyto údaje sledovat.
8. Odtučněné jogurty či mléko neobsahují tolik vápníku jako plnotučné
Mýtus. Mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku by neměly mít nižší obsah vápníku, protože ten je v nich vázán na složku bílkovinnou, nikoli tukovou. Množství vápníku se však může lišit dle jednotlivých výrobků. Obecně, čím je mléčný výrobek "hustší", tím více vápníku obsahuje.
9. Med může u malých dětí vyvolat alergii
Pravda. Opatrnost je na místě zvláště u dětí, které již nějakou formu alergie mají. Dobré je vše konzultovat s lékařem. Jakákoliv potravina, která by mohla být potencionálním alergenem, by se měla do jídelníčku zařazovat postupně a po malých dávkách. Obecně je vhodné malým dětem med (a cukr) do jídelníčku nezařazovat, aby příliš nepřivykly na sladkou chuť.
10. Pálivé, ostré, kořeněné jídlo napomáhá hubnutí, protože podporuje metabolismus
Mýtus. Výše uvedená jídla podporují sekreci trávicích šťáv a mohou tedy podpořit i trávení. Metabolismus však neovlivňují. Nelze tedy očekávat, že zvýší energetický výdej či sníží využití energie obsažené v potravě.
11. Vitaminem C se lze předávkovat
Mýtus, avšak i když se případný nadbytek vitaminu C z organismu vyloučí močí, dlouhodobé nadbytečné dávky tohoto vitaminu mohou zatěžovat ledviny a způsobit např. vznik ledvinových kamenů.
12. Děti by neměly jíst rostlinné tuky, nýbrž pouze živočišné máslo
Mýtus. Ve stravě dětí je třeba splnit příjem potřebných živin a dalších neenergetických složek výživy ve vazbě na jejich aktuální potřebu, a to v souladu s věkem, vývojem a životním stylem. Do těchto potřeb patří i zajištění dostatečného množství nenasycených mastných kyselin, jejichž zdrojem jsou tuky rostlinného původu, včetně margarínů.
Živočišné tuky, mezi které patří i máslo, jsou zdrojem cholesterolu a obsahují nasycené a trans nenasycené mastné kyseliny, které podporují zvyšování cholesterolu v krvi a mají tak negativní vliv na náš srdečně-cévní systém. Kvalitní rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, např. margaríny, jsou naopak zdrojem prospěšných nenasycených mastných, z nich některé jsou navíc nezbytné, tedy takové, které si náš organizmus neumí sám vytvořit a musíme je tak přijímat stravou.
Navíc naprostá většina z nich téměř neobsahuje trans nenasycené mastné kyseliny, jak si mnoho lidí stále mylně myslí. Ve stravě dětí i dospělých by měly převažovat kvalitní tuky rostlinného původu.
