„Manžel je pořád krásný, šikovný, vždycky jsem věděla, že jestli budu mít někdy děti, tak s ním,“ řekla Rozina divákům na začátku televizního pořadu.
Rozina s Láďou našli před osmi lety svůj společný domov na Slovácku ve vsi Hrubá Vrbka a narodily se jim postupně dcery Alžběta (7) a Bára (5).
Otec rodiny, který si vydělává prací u soustruhu, si však náhle začal stěžovat, že ho brní nohy. Jeho zdravotní stav se dál zhoršoval, až jednoho dne ochrnul úplně. Lékaři mu diagnostikovali těžké onemocnění míchy a zahájili léčbu. S tou však souvisí i intenzivní rehabilitace v ústavu 170 kilometrů od domova.
Rozina nemá peníze na, aby za ním jezdila na návštěvy. Jejich dům navíc není bezbariérový. Mladá žena ví, že až se manžel vrátí, nedokáže fungovat v domácnosti, kde musí do ložnice do patra po schodech a sám se neobstará ani v koupelně.
Naštěstí televizní produkce rodinu vybrala do projektu Mise nový domov, a tak úpravy domu mohly pod vedením stavbyvedoucího Pepína začít.
Láďa: Nepřipustil jsem si, že bych nemohl
Mezitím, co maminka i s dcerami odjela na pět dní do penzionu, se v domě bouralo a přestavovalo tak, aby nakonec ložnice zůstala v přízemí a nahradila dětský pokoj, který se naopak přesunul do patra. Nová je po týdnu i koupelna, kuchyň i obývák.
Díky televizi se Rozina mezitím setkala se svými spolužáky ze školy, které už roky neviděla. Alžběta s Barborkou si prožily den v kůži princezen a jeden den všechny tři navštívily tátu v rehabilitačním ústavu, aby mu popřály k narozeninám.
„Tajně jsem si přál, aby za mnou holky na narozeniny přijely. Dva měsíce je člověk nevidí a je to poznat. Na Bětušce je vidět, že je rozumnější. I na Barborce, že je jiná,“ uvedl dojatý Láďa a dodal, že už se těší domů a do práce.
„Zatím jsem si nepřipustil, že bych něco nemohl. Pokud se mnou zaměstnavatel počítá, chtěl bych se vrátit do práce,“ plánoval a moderátorka Tereza Pergnerová mu od jeho šéfa přinesla dobré zprávy: „Čekají na vás a těší se, až se vrátíte.“
Kolaudace nového bezbariérového domova se na závěr pořadu neobešla bez přátel, slz a nadšení. Nechyběl ani Láďa, kterého rodina na místě vůbec nečekala. Televize ho nechala domů dopravit vrtulníkem jako překvapení. „Ještě měsíc rehabilitací a už se těším, až se vrátím, zalezu si sem do dílny a začnu zase tvořit tak, jako jsem tvořil předtím, než se mi to stalo“ usmíval se.
Maminka Rozina, která si po večerech přivydělává vyšíváním slováckých krojů, ocenila svůj šicí kout. „Bude se hodit do budoucna až skončí nemocenská a budeme muset pokračovat sami,“ uvědomuje si. Pochvalovala si také indukční varnou desku a myčku v kuchyni a pračku a sušičku v koupelně, spotřebiče, které jí v domácnosti výrazně uleví.
Nadšené byly i obě její dcery. O to víc, když ve svém růžovém pokojíčku našly i klec a křečka. „Můj milovaný křeček se bude jmenovat Laďa, jako můj milovaný tatínek,“ prohlásila mladší Barborka.
