Tohle anglické slovo pochází ze sousloví "married, but single" – dva lidé k sobě patří, jsou pár, ale většinu času tráví zvlášť a podle svého, vídají se, když mají čas a chuť. Jste svobodná i zadaná, single ve vážném vztahu. I když termín mingle je poměrně nový, to, co popisuje, žádná novinka není.
Ambulantní vztahy jsou dávno k vidění hlavně mezi staršími lidmi, kteří nechtějí měnit své zvyky, a přitom touží po společnosti. Ale až v posledních letech se tento trend začal prosazovat i mezi mladými. A v jejich případě, jak varují odborníci, takto nastavený vztah prospěšný není.
S dětmi to nepůjde
Separé soužití může v případě mladého páru dlouhodobě fungovat jen té dvojici, která nepočítá s rodinou. Pokud vy ale víte, že se svou polovičkou děti chcete, na dvouadresný vztah zapomeňte. Nejenže by to byl organizační guláš, ale navíc z takovéhle rodiny by si vaši potomci neodnesli potřebné vzory, neokoukali by, jak spolu kooperují dva dospělí, jak řeší každodenní problémy...
Navíc než dospějete do fáze plození dětí, měli byste na partnerském poli nasbírat co nejvíc zkušeností, včetně té s popiskem společný život. Jako představiteli mingle se vám může snadno stát, že s někým sice chodíte pět let, ale ve finále ho skoro vůbec neznáte. Netušíte, jak partner reaguje, když se mu něco v práci nepovede, jestli zvládne vyjít s výplatou nebo zda mu nebudete muset dělat služku. Neosvojíte si, jak dělat kompromisy, řešit každodenní problémy, nenaučíte se přijímat jako normální stereotyp, který dlouholeté intenzivní soužití samozřejmě přináší. Nebo až po letech takového vztahu dojde na lámání chleba, tedy začnete spolu opravdu žít, zjistíte, že to nefunguje.
Odborníci proto doporučují, aby rozdělené soužití bylo v této věkové kategorii jen jako přechodná varianta a výhybka se co nejdřív překlopila do kolejnic "klasiky". "Jinak je tu řada rizik," tvrdí psycholog Petr Šmolka. "V takovém vztahu chybí autentická intimita, je hodně náročný na důvěru a vzájemnou toleranci a v neposlední řadě neposkytuje pocit bezpečí navozující prostředí pro případné potomky."
Vhodné pro svobodomyslné
Upřímně, představa mingle vztahu není úplně špatná. Obzvlášť vy, které sdílíte s přítelem či manželem už nějaký ten čas společnou domácnost, se zasněte: muž by k vám patřil i nadále, ale viděla byste se s ním jen tehdy, kdy byste měla náladu, v bytě byste nezakopávala o zapomenuté kusy oblečení a nesbírala mokrý ručník z gauče, měla byste čas na koníčky a kamarádky, večer se s nikým nepřetahovala o ovladač a po ránu byste nemusela komunikovat s nekomunikativní rozmrzelou osobou.
A až by se vám po něm zastesklo, zavolala byste mu a domluvila si romantickou noc, buď ve své, či jeho ložnici, v neděli večer byste vyrazili na rande třeba do kina... Navíc si nebudeme lhát, podobně líbivá by tahle představa s vysokou pravděpodobností byla i pro mužskou část populace.
Abyste ale v odděleném svazku vydrželi, nesmí vám vadit samota, musíte se umět zabavit a nepotřebovat toho druhého neustále vedle sebe. Pokud si bez svého protějšku neumíte naplánovat ani jeden víkend podle svého, z ambulantního vztahu byste do dvou týdnů nejspíš zešíleli. Je jasné, že taková forma soužití imponuje především svobodomyslným jedincům.
Jedni věnují většinu svého času raději kariéře, druzí mají zase tolik zájmů a volného času pomálu, další se mají rádi, ale jejich životní styly jsou tak rozdílné, že to prostě pod jednou střechou nefunguje.
Tradiční rodina vs. single, mingle...> TRADIČNÍ RODINA |
Přitom v případě mingle nejde o žádný volný vztah, v kterém mají ti dva absolutní svobodu včetně té sexuální. I tady je vyžadovaná věrnost a důvěra. Jen jaksi na dálku.
Montážní manželství
V ambulantním vztahu se můžete ocitnout ne z vlastní vůle. Dobrým příkladem jsou "montážní" manželství, kde přes týden jezdí muž za prací pryč. Nebo odejde za lepším místem do zahraničí, zatímco jeho rodina se rozhodne zůstat. Chod domácnosti a výchova dětí je na manželce, veškeré komplikace a trable musí řešit s manželem po telefonu či mailu a snadno se začne potýkat s pocitem, že je na všechno sama. Na druhou stranu odloučení může vztah i "nakopnout" – po letech společného života se na sebe manželé zase těší, odpočinou si od sebe.
S odžitými zkušenostmi se náhle z ambulantního vztahu stává něco, co opravdu může dobře fungovat. Třeba, když se potkají dva, kteří za sebou mají nepovedené manželství, vychovávají odrostlejší děti. Je jim spolu fajn, ale nemají už chuť spojovat domácnosti, mají zažitý svůj denní rytmus, nechtějí se nikomu přizpůsobovat. A problém by mohl být třeba i s dětmi partnera.
V důchodu na volno
Asi nejrozšířenější skupinou, kde se oddělené soužití vyskytuje nejčastěji, jsou lidé po šedesátce. Jejich děti už jsou z domova, mají vlastní rodiny, a oni jsou v důchodu. Muži pak často, aby se nenudili, přesídlí na chalupu, kde se pracovně vybíjejí od brzkého jara až do pozdního podzimu. Jejich manželka většinou zůstane ve městě, kde ji to baví víc, a na venkov za chotěm dojíždí.
Vztahy bez společné adresy si vybírají také vdovy a vdovci. Chodí spolu na procházky, na výstavy, jezdí na výlety, ale žijí každý zvlášť.
Záchranná terapie
Ještě v jedné situaci jsou oddělené vztahy přínosem. Když cítíte, že se váš vztah vyčerpává, ke svému protějšku máte averzi, hádáte se, nebo jste mu přišli na nevěru, ale nechcete za společným životem hned udělat definitivní tečku, může být oddělená domácnost na čas řešením. V odloučení máte klid na přemýšlení, jestli s tím druhým chcete být, a pokud ano, může pomalý návrat posunout vztah o pár let zpátky, do doby romantických schůzek...
