Nepředpokládám, že jste byla postavena před hotovou věc.
Člověk se vždycky rozhoduje sám za sebe a s nejbližším okolím o tom maximálně jen komunikuje. V naší debatě, která tomu předcházela, jsem to byla já, kdo se snažil snášet argumenty „proč ne“. Na jednu stranu je pro dospělé lidi, kteří už jsou utvoření, tedy i pro mě, ta jeho myšlenka naprosto pochopitelná. Proto ho v jeho tendencích podporuju. Nejsem z žen, které by se snažily muže stahovat z výšin. Naopak mám ráda, když se lítá pořádně vysoko. Ale na druhou stranu musí člověk v tuhle chvíli do důsledků připustit, byť zatím ve vágní představě, co všechno ho čeká. A jako každá žena se snažím myslet na rodinu, na naši dceru, na níž by to mělo velký vliv. A v tomhle smyslu mi to nepřijde tak skvělý nápad.
Čeho byste se bála, kdyby se to po prezidentských volbách v roce 2018 stalo?
Není mi příjemná představa života rodiny, která žije víc vedle sebe než spolu. A není mi příjemné vědomí toho, že bych se musela připravit na větší absence partnera.
Jak vypadá váš rodinný život teď?
Typická česká domácnost starého typu. Máme role rozdělené podle standardního modelu, kdy se žena stará kromě své práce o domácnost a o denní běh. Muž přispívá do společné domácnosti svojí přítomností, svými názory.
Týdeník TÉMAVychází v pátek   Velký rozhovor s Michaelou Hořejší-Horáčkovou čtěte v časopise Téma, které vychází v pátek 10.6. 2016. |
Tak jste oba vychovaní?
Ano. Lidé by měli spolu žít, sdílet, co se jim přihodilo. Michal se vždycky ptá Jůlinky, jestli si den užila, jestli něco pěkného zažila. Snažíme se, aby naše dcera měla normální dětství, od kterého se bude moci v životě odrazit. Zkrátka aby ji odmalinka nesvazoval jakýsi vztahový nadstandard, a už vůbec ne hmotný. A myslím, že případné prezidentské angažmá by se s tím neslučovalo. A to nic nemění na tom, že bych celé České republice Michala Horáčka jako prezidenta strašně přála.
Proč?
Protože si myslím, že by byl dobrý prezident. Byť se může někomu zdát, zvlášť s jeho pověstí dolarového milionáře a majitele vozů nesmírných rozměrů, že je zcela odtržen od reality. Jenomže on má za sebou několik velmi podstatných let ježdění po republice s obrozeneckým turné Český kalendář, kde měl možnost setkat se s tisíci a tisíci lidmi z nejrůznějších oblastí a sfér života. Tam získal skutečný potenciál a sám v sobě zhodnotil, zda by byl dobrým prezidentem. Bylo by to správné vyvrcholení všeho, čím se zabývá a v čem projevuje své názory. Těmi by v současné chvíli České republice velmi prospěl. Osobně považuji jeho rozhodnutí za velmi statečné. A statečné muže mám ráda.
