Marta Davouze: Láska ve starším věku? Už nežárlíte ani nesoutěžíte

Po rozvodu s Vladimírem Železným se Marta Davouze náhodou ocitla v baru, kam nikdy předtím nechodila, a tam narazila na svého současného muže. "Nestává se často, aby se člověk v tak pokročilém věku znovu zamiloval. Byl to zázrak," říká Marta Davouze v rozhovoru pro pondělní magazín ONA DNES.

Marta Davouze | foto: MAFRA

Marta Davouze

• Narodila se 12. května 1945, vystudovala historii, byla knihovnicí, založila a vedla Centrum Franze Kafky, dnes ve francouzském Erquy pořádá Ceny Jana Zrzavého.
• Jedenatřicet let byla vdaná za Vladimíra Železného, s nímž má dva syny, Davida a Jakuba.
• Posledních 12 let je vdaná za Francouze Joela Davouze, specialistu na lesní hospodářství.
• Je v důchodu a žije na venkovském statku Manoir de Langourian ve francouzské Bretani. O svém životě tam napsala knihu Dům v Bretani, která vyšla v říjnu.

Bylo jí sedmapadesát. Naučila se další jazyk a odstěhovala do jiné země. Metropoli a kulturní život vyměnila za francouzský statek, kde místo pořádání uměleckých vernisáží krmí slepice a kachny.

Jaké to tedy je, v padesáti sedmi se znovu zamilovat?
Musím to všem ženám doporučit. Máte už oba leccos za sebou, takže jste mnohem tolerantnější než poprvé. Víte, jaký je rozdíl mezi starou a mladou manželkou?

Jaký?
Když muž dlouho nejde domů, tak mladá manželka se na něj zlobí a rozčiluje se, že je určitě někde s nějakou babou. A stará si řekne: Panebože, snad se mu nic nestalo. Prostě některé věci už nejsou důležité, už nežárlíte ani nesoutěžíte. Když mu není dobře, tak je to pro vás stejné, jako kdyby nebylo dobře vašemu dítěti.

Liší se láska v pozdějším věku i nějak fyzicky?
Tam zase vůbec. Feromony fungují zhruba dva roky, to je v obou případech stejné. To období, kdy jsem se na něj pomalu nemohla ani podívat, abych se s ním nechtěla milovat, trvalo dva roky. Potom záleží na kvalitě vztahu. My si nekonkurujeme, oba máme svoji práci, on je na mě pyšný a podporuje mě. Třeba když píšu, tak mě nikdy neruší. A vždy udělá večeři.

Čtěte v pondělí

Velký rozhovor s Martou Davouze čtěte v pondělím magazínu Ona Dnes.

Umí jako správný Francouz dobře vařit?
Máme to rozdělené. On dělá ryby a já vařím ty guláše a polívky, které všichni milují. V poledne moc nejíme, protože pak už nic neuděláme a chce se nám spát. To pořádné jídlo si necháváme až na večeři.

To jsem doteď nepochopila. Jak to, že Francouzi tolik jedí, ještě k tomu tak pozdě večer, a jsou přitom jako národ štíhlí?
Protože jedí pomalu a nejedí velké porce. Nejdřív se sejdou, dají si aperitiv a k tomu si dají suchý salám, olivy, pistácie. Přitom se diskutuje. Následuje polévka, předkrm z mořských plodů a hlavní chod, ke kterému se přikusuje chleba. Pak se podávají sýry a dezert. A oni to klidně zdolají, protože jejich porce jsou malé. Proto protahují večer, aby mezitím vytrávili. U nás jíme jedno jídlo, kterého musí být hodně, a ještě ho sníme během deseti minut. To by zase nepochopil Francouz.