Zuzana a Vladimír jsou jediný ze šesti párů, který neměl svatbu kvůli dítěti. První ze tří dcer se jim narodila až tři roky po ní. Zpočátku bydleli u rodičů a svépomocí stavěli byt, Vladimír se toužil stát slavným fotografem a jeho žena Zuzana ho v tom podporovala.
Jenže Vladimírův bohémský způsob života a na druhé straně děti a péče o ně, která zůstala na Zuzaně, manžele rozdělilo. Vladimír odjel pracovat do Ameriky a manželství se rozpadlo. I když se po několika letech vrátil, rodina už se nikdy dohromady nedala. Zuzana s Vladimírem mají už tři vnoučata od dvou dcer.
„Jejich dcery s námi však příliš nekomunikují,“ říká režisérka Helena Třeštíková. Vladimír si dál žije svými uměleckými sny a Zuzana se drží při zemi.
„Zuzana se nějakou dobu odmítala zapojit do dalšího, třetího pokračování dokumentu,“ vzpomíná Helena Třeštíková. „Pak ale přece jen souhlasila, za což jsem jí byla moc vděčná. Teď jsme v občasném mailovém kontaktu.“
Vladimíra režisérka občas vídá. „Je stále aktivní. Vídala jsem se s ním občas při různých vernisážích. Vždy mě překvapoval svými fotografickými nápady. Většinou byly velmi monumentální, až šokující. Něco z toho nevyšlo, ale Vladimír se s tím vždy v minulosti dokázal vyrovnat,“ vzpomíná režisérka, kterou o to víc překvapilo, když se sám v závěru natáčení svěřil s tím, že máma ho nechtěla a že tohle trauma z dětství v něm zanechalo silné stopy.
„Myslím, že po takové době natáčení se lidé stanou navzájem součástí svých životů, a tak to asi bude už napořád,“ svěřila se Třeštíková. Do budoucna by Vladimírovi i Zuzaně přála radost z dcer i vnoučat.
„Vladimírovi přeju, aby objevil a uskutečnil nějaké velké fotografické téma úměrné jeho představám.“
