Pohled na člověka, který přežil mozkovou mrtvici, avšak k lékaři se dostal pozdě, je mimořádně smutný.
Bývá trvale upoutaný na lůžku, nemluví, nevnímá, necítí bolest, je na půlku těla ochrnutý a neudrží moč ani stolici.
"A prognóza dalšího vývoje je nemilosrdná," doplňuje lékař Robert Mikulík z neurologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice U Svaté Anny.
Jinými slovy, takový člověk má trvale zničený mozek a nedá se tudíž čekat, že by se jeho beznadějný stav jakkoli zlepšil.
Může se samozřejmě stát, že člověk ani přes pozdní pomoc nedopadne tak zle a následky mrtvice nejsou u něj až tak fatální. Má třeba problémy s mluvením nebo s pohybem, ale funguje dál. Avšak i těm se dalo předejít.
Ucpaná céva zabíjí
Mozkovou mrtvici lze přežít a to bez jakýchkoli následků. Ovšem pouze v případě, kdy se pacient ve stavu, který lékaři odborně nazývají cévní mozkovou příhodou, dostane k lékaři včas. Což v Česku vůbec není obvyklé.
"Pacienti i jejich okolí zásadně podceňují příznaky, avšak léčba je účinná jen tehdy, když se nemocný dostane do nemocnice do tří hodin od doby, kdy se objeví příznaky," upozorňuje neurolog.
Těmi nejtypičtějšími je brnění končetin, necitlivost části těla a porucha řeči, která se neinformovanému okolí může jevit jako opilecké blábolení.
Cévní mozková příhoda, jakýsi ekvivalent srdečního infarktu, má v zásadě dvě příčiny - buď se ucpe tepna přivádějící krev do mozku, nebo tatáž tepna, zkřehlá třeba vinou aterosklerózy, může prasknout a krev se vyřine ven.
Obojí má za následek akutní nedostatek kyslíku a dalších živin, v postižené tkání se navíc hromadí zplodiny látkové výměny, které by jinak s krví zase odcházely pryč.
Miliony mozkových buněk rychle odumírají a s nimi i schopnost ovládat vlastní smysly a tělo.
Proč tolik záleží na čase
Záchrana života člověka s mrtvicí často závisí na jeho okolí. "Bohužel, lidé se třeba smějí postiženému, že ten člověk mluví jako by byl opilý, a až po mnoha hodinách jim dojde, že by to mohlo být vážné," tvrdí neurolog.
Stává se také, že pacient sám nad potížemi mávne rukou a doufá, že se z nich třeba do rána vyspí.
Nejlepší je zavolat okamžitě lékaře a zároveň poskytovat první pomoc. "Je důležité správně popsat příznaky, aby dispečerky záchranné služby mohly situaci správně vyhodnotit," upozorňuje lékařka Milada Pokorná z pražské zdravotnické záchranné služby.
Jak pomoci lidem s mrtvicí
Mozková mrtvice postihla před několika lety zpěváka Václava Neckáře nebo herce Petra Haničince.
"Bylo to na vánočním koncertě, recitoval jsem báseň, když jsem náhle začal vidět rozostřeně a text s verši mi vypadl z ruky," vzpomíná šestasedmdesátiletý herec.
Naštěstí jej starosta vesnice, kde bydlí, duchapřítomně rychle odvezl do Prahy, kde jej lékaři díky včasné léčbě zachránili.
Mozkovou mrtvici utrpí ročně v zemi dvacet až třicet tisíc lidí. "A v posledních letech přibývá případů i mezi mladšími lidmi, příčinou je zejména nezdravý životní styl," vysvětluje neurolog Robert Mikulík.
Nevadí ani tak stres a rozčilování, které si lidé s mrtvicí a také se srdečním infarktem často spojují, ale kouření, obezita a nedostatek pohybu.
Na druhou stranu, mrtvice u pacientů mladších třiceti let, která se vzácně také objevuje, bývá spíše důsledkem genetických předpokladů.
Obecně se riziko vzniku mrtvice zvyšuje s věkem. Lékaři bijí na poplach - mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí, avšak lidé o ní vědí málo.
"Hlavním problémem není to, že bychom ji neuměli léčit, ale fakt, že ji pacienti a jejich okolí podceňují," tvrdí Mikulík.
Mrtvice nebolí, přesto volejte záchranku!
Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale hodina či dvě váhání nad příznaky, které jsou přitom jednoznačné, rozhodují o tom, zda bude člověk za dva tři dny zase v plné síle, nebo zda stráví následující měsíce, nebo dokonce roky jako bezmocná troska zcela odkázaná na pomoc okolí a bez naděje na zlepšení zdravotního stavu.
"Volejte co nejdříve na číslo 155," doporučuje lékařka Milada Pokorná z pražské záchranky, která zvláště apeluje na bedlivé popsání všech příznaků.
Podle ní se nezřídka stává, že lidé volají záchranku, ale vůbec nejsou s to přesně popsat, proč vlastně - přitom právě konkrétní vylíčení příznaků rozhoduje o tom, zda dispečink na místo vyšle sanitku s lékařem.
Lidi často mate i fakt, že mrtvice narozdíl třeba od infarktu nebolí a také pro ni není typická ztráta vědomí. "Ta se vyskytuje jen někdy a jen u nejtěžších případů," říká neurolog Mikulík.
Upozorňuje také na fakt, že někdy je mrtvice tak lehká, že ji pacient de facto přechodí - avšak i ta se může postupem času projevit typickými příznaky, třeba problémy s řečí a lékař takto postiženého člověka pozná.
Kolik to stojí?
Léčba mozkové mrtvice nepatří mezi ty nejnákladnější - účinná dávka léku stojí asi 35 tisíc korun, například léčba srdečního infarktu je mnohem dražší.
A to se v této ceně nijak nepromítá, že zachráněný člověk nepotřebuje další nákladnou péči a pokud se vrátí do práce, dále vydělává a platí daně a pojištění.
"Vstupní investice se zdravotnictví několikanásobně vrátí zpět, protože když zachráníte pacienta před invaliditou, ušetříte velké množství peněz," doplnil Mikulík.
