Radek Špíšek, profesor v oboru lékařské imunologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. | foto: Dan Materna, MAFRA

Lék na rakovinu? Češi jsou v poslední fázi testů

  • 88
Už v roce 2018 by se mohl objevit lék na rakovinu prostaty. To díky práci českých lékařů pod vedením profesora Radka Špíška ze společnosti Sotio. Testovaný lék je už v poslední fázi klinických studií, což se ještě nikomu na světě nepodařilo. Velký rozhovor s profesorem přináší časopis TÉMA, který vychází tento pátek.

„Do třetí fáze klinických studií v oblasti buněčné imunoterapie, kterou se zabýváme, se zatím nedostala ani žádná společnost ze střední nebo východní Evropy. A jsme jediní na světě, kdo se do poslední fáze studií u karcinomu prostaty dostal s dendritickými buňkami,“ tvrdí profesor Radek Špíšek, šéf výzkumu a výroby společnosti Sotio.

Rakovina prostaty je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem u mužů (s výjimkou kožních nádorů) a třetí nejčastější příčinou jejich úmrtí na následky rakoviny.

Každým rokem procento nemocných stoupá. V současné populaci tímto onemocněním trpí každý jedenáctý muž ve věku nad 50 let.

I proto by měl každý muž po padesátce chodit jednou ročně na preventivní vyšetření.

Firma Sotio, která lék vyvíjí, je součástí skupiny PPF, kterou vlastní nejbohatší Čech Petr Kellner.

„Bez silného investorského zázemí nelze klinické studie takzvané třetí fáze realizovat. Z těch šesti nebo sedmi laboratoří na světě, které vyvíjejí imunoterapii na podobném konceptu jako my, se zhruba polovina rozhodla vědomě zůstat s výzkumem na půdě univerzit, kde dělají malé klinické studie a pracují na vylepšení léčebného postupu. Když jsem s těmito kolegy z Německa nebo Holandska mluvil, řekli mi, že nemají odvahu udělat ten krok a pustit se do světa hledání investorů. A když vidí, jak jsem z toho vystresovaný, definitivně se rozhodli, že to dělat nebudou,“ podotýká profesor Špíšek.

Hlavní roli ve výzkumu hrají dendritické buňky. Za ně vděčíme Ralphu Steinmanovi, který je objevil už v roce 1973. V roce 2011 za to dostal Nobelovu cenu. Dlouhé roky se ale nevědělo, k čemu vlastně tyto buňky slouží.

„Ralph Steinman je skutečně objevil před více jak čtyřiceti lety, ale ještě netušil, jakou mají funkci. V té době mu možná ani nikdo nevěřil, že opravdu existují. On byl jeden z mála vědců na světě, který pokračoval v jejich zkoumání. Po pětadvaceti letech se jeho bádání zúročilo. Zjistil, že jsou to klíčové a v současné době jediné známé buňky, které dokážou zahájit imunitní odpověď organismu proti infekcím i nádorovým buňkám,“ dodává Radek Špíšek.

Kolik výzkum vakcíny zatím stál? A proč Čechy nesmí nikdo předstihnout? Odpovědi přináší páteční vydání týdeníku TÉMA, kde najdete celý rozhovor s profesorem Špíškem.