Mnoho firem a kosmetických studií nabízí kyslíkové inhalátory a spreje s příslibem, že pravidelnou inhalací kyslíku lze posílit obranyschopnost organismu, chránit se proti infekcím a nádorovým onemocněním a zvyšovat odolnost vůči stresu.
Kromě toho může údajně terapie kyslíkem odstranit i migrény a deprese nebo přispět k celkovému omlazení. Přední odborník na léčebné využití kyslíku, předseda České společnosti hyperbarické a letecké medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně MUDr. Michal Hájek je však vůči těmto metodám skeptický.
„Kyslík musíme považovat za lék jako každý jiný. Má své indikace, kontraindikace, nežádoucí účinky a pravidla dávkování. Každé užití léku nebo léčebné metody musí projít mimořádně složitým a nákladným procesem výzkumu, registračního řízení a schválení příslušným státním kontrolním úřadem, teprve poté může být zdravotní pojišťovnou propláceno z veřejného pojištění. Velmi silně pochybuji o tom, že u aplikace kyslíku z takzvaně kosmetických, omlazujících a podobných důvodů byl tento proces realizován,“ říká Michal Hájek.
Podle něj lidé často podlehnou reklamě, která slibuje zdravý životní styl, omlazení a regeneraci, ale slibované účinky nemají své opodstatnění.
„Bohužel se do tohoto procesu matení někdy zapojují i lékaři. Například v USA však za veřejnou reklamu podobných indikací hrozí odnětí lékařské licence,“ upozorňuje odborník.
Když kyslík léčí doopravdy
Neléčebná kyslíková kúra, jíž nabízejí kosmetická studia a kyslíkové bary a kterou lze prostřednictvím inhalátorů provádět i doma, by se přitom neměla zaměňovat se seriózní léčebnou metodou, kterou je hyperbarická oxygenoterapie neboli hyperbaroxie.
„Hyperbarická oxygenoterapie je léčebná metoda, spočívající v inhalaci stoprocentního kyslíku za podmínek až trojnásobně vyššího tlaku, než je tlak atmosférický. Toho lze dosáhnout pouze ve speciální hyperbarické komoře. Při dýchání kyslíku se mnohonásobně zvýšuje obsah kyslíku v krvi, čímž se zvýší jeho nabídka tkáním, a dalším následným efektům na buněčné, tkáňové a orgánové úrovni,“ vysvětluje Michal Hájek.
Kdy pomůže hyperbarická medicína- nehody potápěčů spojených s dekompresním poraněním |
Nebezpečí inhalace
Nicméně podle doktora Hájka může být kyslík za určitých okolností taktéž nebezpečný. Může ovlivnit funkci centrálního nervového systému a poškodit další orgány, zejména plíce, oči či strukturu DNA. Nadměrná inhalace kyslíku může být také velmi riskantní u některých pacientů s chronickým plicním onemocněním.
„Myslím si však a doufám, že v praxi je situace taková, že neléčebné aplikace kyslíku za účelem takzvaného omlazení či regenerace organismu generují pouze nízké koncentrace kyslíku, což by nemělo vést k poškození klientů. Na druhou stranu je však jasné, že to nemůže přinést propagované účinky, ale že jde pouze o placebo efekt,“ dodává Hájek.
