Není se vlastně čemu divit. Každý z nás má celý den nabitý více či méně náročnými činnostmi, musí plnit různé úkoly, soustředit se na spoustu věcí. To vše nás někam posouvá a mění práh naší citlivosti, proto můžeme být večer unavení, nesoustředění, naštvaní, anebo se zkrátka jenom těšíme na to, až za námi zapadnou dveře a uslyšíme ticho.
A do toho náš partner náhodou skončil v práci v poledne. I když zajel nakoupit a cestou k televizi zakopnul o vysavač a vyluxoval, už dobré dvě hodiny se doma nudí a nemůže se dočkat, až nám převypráví svůj náročný den. Anebo zrovna dnes, kdy sotva lezeme do schodů, dostal nápad na večeři v restauraci ve městě, k čemuž ho marně přemlouváme dlouhé týdny.
Každý má své dny
To, co jeden z páru vnímá jako skvělou věc a co by za jiných okolností stejně vnímal i ten druhý, nemůže nikdy fungovat v okamžiku, kdy nejsou oba naladěni na stejnou vlnu. A to být zkrátka nemůžou pokaždé a všude. Průšvih je odhadnout, kdy taková situace nastane. Protože nic nedokáže chlapa namíchnout tolik, jako situace, kdy se snaží přinést konečně své drahé modré z nebe, ale ona by ho raději chtěla až zítra.
Jakmile to křísne, hádka je na spadnutí. Nenechte se mýlit, že ti, co se doopravdy milují, se hádat nemůžou. Můžou a pořádně. Tak jako k párovému soužití patří pohoda a soulad, stejně tak se tam občas vyskytuje totální "ponorka" nebo absolutní rozkol. Ono mezi námi a upřímně: chlap, co by jenom kuňkal, se vším bezmezně souhlasil a hleděl na nás psíma očima jako na svatý obrázek, by nám asi brzy začal lézt na nervy.
Pohádat se musíme umět
Hádka by měla mít ale jednu podstatnou podmínku a tou je konstruktivita. Tedy soustředit se jen na jeden problém a ten řešit. Pokud se chytíme kvůli špinavému nádobí, neměli bychom na sebe řvát, že vyděláváme málo nebo že jsme minule prošvihli třídní schůzku. Problém je, že když už se soukolí konfliktu rozběhne, málokdo dokáže myslet racionálně. A pokud se potkají dvě prudší povahy, dokážou na sebe během okamžiku svést i zatmění slunce.
Jednu pozitivní věc ale hádka má. Obvykle se při ní vyčistí ovzduší, vybije nahromaděná negativní energie a partneři mají důvod se zase usmířit, což je určitě na celém hádání nejpříjemnější. A když ne hned, můžeme volný čas, který díky konfliktu získáme, využít nějak užitečně, třeba kafem s kamarádkou, proti které partner jindy brblá.
Hlavně mějme na paměti známé přísloví: co se škádlívá, to se rádo mívá. Jen je dobré vědět, že i to škádlení musí mít nějakou svoji přiměřenou hranici. Pokud nám denně lítají z okna talíře po babičce a co týden zasklíváme dveře do ložnice, možná bychom měli svůj temperament zaměřit jiným, společným směrem. Anebo vyhledat odborníka.
Hlavně ne před dětmi
Podle lektorky koučinku partnerských vztahů Lenky Černé by si partneři měli vytvořit jakousi vlastní ústavu, na jejímž dodržování budou oba trvat a jí se řídit. Čeho je však nezbytné se vyvarovat, je hádka před dětmi, uvádí na svých stránkách www.mujvztah.cz. To by mělo být naprosto tabu, ale pokud už k tomu nevyhnutelně dojde, je podle Lenky Černé nepřijatelné navzájem se před dětmi ponižovat, chovat se k sobě násilně nebo manipulovat děti na jednu či druhou stranu.
Zdravý vztah hádky potřebuje, aby si partneři vyříkali, co jim vadí, aby upustili páru z papiňáku. Podmínkou je, aby se nehádali pro prkotiny co pět minut, aby se navzájem neuráželi a aby se dokázali z každého konfliktu posunout dál. Pokud to dokážeme, dočkáme se jednou i toho modrého z nebe. Když ne dnes, tak příště určitě.
