Věnujete se výzkumu stresu. Co vám osobně pomáhá vybalancovat vypjaté situace?
Jsme od přírody nastaveni na systém odměn a já se jeho prostřednictvím snažím zvládat poslední rok. Pracuji převážně z domova, kde jsem s dětmi, manžel je většinou v nemocnici (pracuje jako neurochirurg – pozn. red.). Snažím se každý den věnovat tvořivé činnosti, jako je kreslení nebo vyrábění mozaiky, šití na stroji a pěstování roztodivných rostlin. Vedu k tomu i děti, abych vykompenzovala čas strávený u počítače a pracovní povinnosti. Když je nejhůř, má každý v bytě vlastní kout, kam si může zalézt, pokud si potřebuje od ostatních odpočinout. Občas se pak sebereme a vyrazíme na zahrádku, kterou máme v zahrádkářské kolonii v centru Brna, všem to pomáhá se odreagovat.
Budovy mají velký vliv na to, jak se cítíme, a v budoucnu se to bude, myslím, hodně řešit. Já to tedy řeším už teď a spolupracuji s řadou lidí, kteří zkoumají, jak město vlastně funguje a jak ho udělat lepší.
