Údaje o výskytu těchto nemocí u nedonošených dětí však nejsou jednotné, některé studie dokonce tuto souvislost popírají. Jaký je tedy skutečný vztah nízké porodní hmotnosti a potravinové alergie?
Špatné bariéry
Nedonošené děti ještě nemají dostatečně vyvinutou celou řadu obranných bariér proti zevnímu prostředí, a nezralá je i jejich imunita. Dala by se u nich proto očekávat vyšší citlivost na různé alergeny a tedy výskyt vyššího rizika alergických onemocnění všeho druhu, uvádí server www.bez-alergie.cz.
Střevní propustnost je zvýšená, a do krevního oběhu se tak snadno dostávají i větší molekuly, které opět mohou zvýšit citlivost a vyvolávat alergické reakce na potraviny. Tvorba ochranných protilátek na sliznicích (IgA) je snížená, a vede tak k větší zranitelnosti slizničních povrchů a snadnějšímu průniku bakterií a cizorodých látek do organismu.
Všechno je jinak?
Existují ale i opačné hypotézy. Nedonošené děti přijímají potravu ústy vlastně v době, kdy by za normálních okolností ještě byly v matčině děloze. V této situaci při normálním vývoji vzniká spíše tolerance na cizorodé složky než alergie nebo jiné obranné reakce.
Jak to tedy s nedonošenými dětmi je ve skutečnosti? Mají více, nebo naopak méně potravinových alergií a ekzémů? Odpovědi na tyto otázky hledali japonští lékaři.
Silný nedonošenec
Při pravidelných preventivních prohlídkách u dětského lékaře bylo vyšetřeno 21 766 dětí ve věku osmnácti měsíců a 4 378 dětí ve věku 3 let. Kromě běžných zdravotních údajů se lékaři zaměřili na výskyt atopického ekzému a potravinové alergie. V osmnácti měsících měly původně nedonošené děti s porodní váhou pod 2 500 g nižší výskyt atopického ekzému (1,2 % oproti 2,3 %) i potravinové alergie (8,1 % oproti 11,2 %) než děti s normální porodní hmotností. Tato čísla se ale ve věku tří let vyrovnala.
Studie tedy potvrdila druhou hypotézu, že nedonošenost a předčasný kontakt s cizorodými látkami vyvolávají spíše toleranci než alergii. K potvrzení této hypotézy budou však zapotřebí další podrobnější studie.
