 Smlouvu na debutové album dostaly na svém třetím koncertě, druhé natočily o necelé tři roky později, třetí vyšlo v září 2006. Neokupují televize, rádia, hitparády ani bulvární plátky, a přesto jsou jejich klubové koncerty často vyprodané. Kdo jsou Sestry Steinovy? |
Ve ,Svatební‘ zpívají "Budu tě líbat a budu ti lhát, budu tě hladit a budu tě štvát", zatímco třeba v písni ,Ach, jak jsi krásný‘ se dopustí tak upřímného vyznání, až se vám chce sáhnout po kapesníčku. A taky jako správné sestry ve stejnou chvíli mluví a ve stejnou chvíli mlčí.
Karolina a Lucie se narodily jako dcery Steinhauserovy v Děčíně. Dětství a dospívání strávily hrou na klavír v lidušce a hraním v několika děčínských rockových kapelách. "Když jsme ale z Děčína odešly na studia, s muzikou jsme skončily. Myslely jsme, že je to napořád, že už se k muzice nebudeme vracet," vypráví Karolina. "Asi po pěti letech nám došlo, že písničky se nám v hlavě stejně líhnou, a že když se se ségrou potkáme, sednem si, zpíváme a hrajem. Zkusily jsme to znovu a prošlo nám to," směje se Lucie.
Už jako Sestry Steinovy je na jejich třetím vystoupení, které odehrály na folkovém festivalu Zahrada, oslovili lovci talentů z vydavatelství Indies. "První deska Lilie polní nám tak vyšla ještě předtím, než nás lidi vůbec znali," říká Lucie. "Vůbec jsme ale netušily, jaký to nabere vývoj, zkrátka jsme jen jezdily po klubech a hrály svoje písničky," přiznává Karolina. Ta měla už v době vydání první desky dvě děti. Pauzu mezi první a druhou deskou jim ,zařídilo‘ Luciino mateřství, "ale po roce jsme znovu začaly hrát," doplňuje Lucie historii. Vracely se v roce 2004 s druhou deskou - Můj tanec.
Třetí album vydaly loni v září. Jmenuje se ,Jen děcko se bojí‘ a sestry je produkovaly samy: "Trochu jsme váhaly, zda nám nebude chybět hlas zvenčí, ten, kdo rozhodne za nás, když se začneme hádat o nějakou blbinu," směje se Karolina. "Ale nakonec jsme se kupodivu na ničem nedohadovaly, protože jsme to cítily úplně stejně," dodává Lucie. Udělaly si desku přesně podle svých představ, a tak se na úplném začátku místo obvyklé ,největší pecky‘ objevila tichá broukaná básnička o myších v kuchyni, na konci desky elektronická verze titulní písně a i leckde jinde si dovolily různé úlety a vtípky. "Byla v nás trochu malá dušička, když jsme to dílko vypouštěly ven, ale ohlas je skvělý, tak máme radost. To se nedá popsat," svěřuje se Karolina.
Všechny skladby si píšou samy. Karolina píše texty a připravuje první melodickou linku s kytarou, Lucie pak vymýšlí dvojhlasy a svou kytaru. "Hrát jsme se učily samy a děláme to tedy jinak, než je klasické - díky tomu se kritici dodnes neshodli, zda jsme originální nápadité kytaristky nebo jestli hrajeme jako čuňata," říkají s vážným výrazem v obličeji. "Obojí je trochu pravda, přičemž my se samozřejmě přikláníme k variantě první." Desku jim, na české poměry zcela neobvykle, pokřtili rodiče. "Dlouze jsme přemýšlely, kdo by měl desku pokřtít, měl by to být přece někdo, kdo na nás měl vliv, komu tím chceme vzdát hold. Logicky vyplynulo, že desku musí pokřtít naši, vždyť ti se na nás podepsali nejvíc," zase žertují.
Jak se žije dvěma matkám muzikantkám, vždyť přece ze všech stran slýcháme, jak obtížné je spojit hudební kariéru a mateřství? "Ne, to je docela pohoda. Jsme na volné noze - máme tím pádem čas na obojí. Většinu času jsme hospodyňky a občas vypadneme a vrátíme se s penězi," smějí se. "Míváme jeden až dva koncerty týdně a rodiny si naše odjezdy vychutnávají, a to doslova - místo našich obvyklých zdravých zeleninových jídel se konečně můžou nacpat pizzou z mrazáku nebo hranolkami," dodává Karolina.
Při otázce na nejbližší plány se sestry tváří tajuplně: "Samozřejmě, že máme různé nápady, rády bychom se pustily i do trošku jiných hudebních končin, ale jen na výlet, protože naše jednoduché hraní je nám nejmilejší. Ale víte, že když chce člověk rozesmát boha, má ho seznámit se svými plány... Takže nic nevykecáme a počkáme, jestli všechno klapne," říká Karolina. "Jinak máme v úmyslu dál dělat to, co nás baví teď - jezdit po klubech, psát nové písničky a hlavně si užívat normálního života," uzavírá Lucie.
Jestli si v letošním roce chcete dopřát nějaký opravdu radostný hudební zážitek, určitě zajděte na koncert Sester Steinových.
