Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jakub Polanka: Českým ženám chybí sebevědomí

  5:40aktualizováno  5:40
Nejznámější český návrhář Jakub Polanka způsobil na naší módní scéně poprask. Úspěchy sbírá i za hranicemi. O tom, jak se oblékáme, však nemá valné mínění.

Módní návrhář Jakub Polanka | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Pokaždé, když vás vidím, vám na krku visí nůžky. Je to něco jako vaše poznávací znamení?
To je spíš takový praktický pracovní dopad. Neustále bych je někde hledal a když je mám takhle u sebe, nemusím vstávat od stroje a rozptylovat se. Také mám tendenci kousat nitě pomocí zubů, což není dobré, jak mě můj zubař varoval.

Jakub Polanka

* Narodil se 20. října 1979, pochází ze Sušice.
* Po střední a vyšší textilní škole v Brně vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze. Poté následovalo postgraduální studium na Institut Francais de la Mode.
* V Paříži spolupracoval se značkou Hermes, studiem Philippa Starcka a módní společností PECLERS.
* Letos získal ocenění Czech Grand Design - Designér roku 2009, k dalším patří cena Elle Style Award pro nejlepšího návrháře roku, ocenění Huberta de Givenchyho či vídeňská Kontakt Award.
* Oblíbení návrháři: Helmut Lang, Hubert De Givenchy, Coco Chanel.

Jste teď hodně "in", sbíráte jednu cenu za druhou. To vás musí určitě těšit...
To jsou věci, které prostě tak přijdou. Čechy jsou hodně malý rybníček a pokud se tu objeví něco zajímavého, lidi o tom budou psát. To, co jste jmenovala - ceny, zmínky v médiích, jsou bonus. Pokud děláte svou práci rád a snažíte se naplnit svou vizi, je pro vás spíše důležitý proces tvorby. Nicméně ocenění vždy potěší a utvrdí vás v tom, že zvolená cesta je správná.

Jaké jsou vaše cíle?
Mým cílem je cílem je vybudovat vlastní značku a eventuálně dostat příležitost spolupracovat na kolekci pro slavný velký modní dům. To, co opravdu chci dělat, jsou oděvy. Ty budu dělat každou sezonu.

Jak velký je váš tým?
V tuto chvíli tak čtyři, pět lidí, z toho polovina jsou externisté. Jsem rád, když mám absolutní kontrolu nad kreativním procesem a tím, co vznikne. Vím o každém kusu, jak vznikl. To je i důvod, proč bych se nechtěl stát megaznačkou, která má miliardy výrobků. Chci zodpovídat za kvalitu.

Módní návrhář Jakub Polanka

Kolik v průměru stojí šaty od vás?
Záleží na materiálu, na tom, jak moc jsou složité. U úpletových drapérií se dostaneme na cenu kolem osmi tisíc. Pak máme luxusnější věci z hedvábí. Ty stojí třeba kolem patnácti a cena večerních šatů či zakázkových modelů může být i mnohem vyšší. Záleží na ceně použitých materiálů, doplňků a složitosti zpracování od návrhu po konečnou realizaci. V Čechách to většinou každému připadá moc, ale v přepočtu na eura to jsou velmi základní ceny za šaty, které visí i v obchodních řetězcích. Zato tyto věci vznikají v limitovaných edicích. Moje šaty vzniknou třeba jen ve dvaceti, padesáti kusech, zatímco normálně se jich dělá třeba až tisíc. Pro zákazníka, kterého chceme, je to pak velmi přijatelná cena.

Co by nemělo v každém šatníku chybět?
Určitě by tam měla být alespoň jedna kvalitní věc, do které investujete i vyšší sumu. A pak tam můžete mít dvacet věcí z "háemka", které s tou kvalitní věcí zkombinujete. Já bych rád byl ta jedna věc, která za tu útratu stojí.

A co se týká barev či jednotlivých kousků v ženském šatníku?
Určitě věci černé, šedivé, barva velbloudí srsti, krémová, béžová. Prostě neutrální, které se pak dají doplňovat a směřovat tam, kam dotyčná chce. Ať už pomocí šperků, doplňků, nebo kombinací jednotlivých věcí. Neutrální barvu doplníte křiklavě modrým trikem a máte z toho hned jinou atmosféru. Co se týče konkrétních kusů, tam záleží, co komu sluší. Obecně platí, že by to měly být dobře střižené věci, které dané postavě sedí a padnou. Určitě kalhoty, základní sáčko, variabilní uvolněná trika, klasický kabát.

Co rád nosíte vy?
Pohodlné věci, jako například kalhoty se spadlým sedem. Taky trika a košile. Nenosím žádné výstřednosti. Líp se cítím v tlumených barvách, nejsem pak příliš vidět. Radši budu nenápadný a dělat si svou práci, o to mi jde.

Co byste si na sebe nikdy nevzal?
Věc z dederonu. Pro mě je rozhodující materiál. Vzít si tričko z umělého materiálu, tak to bych umřel. Proto i u svých oděvů používám přírodní materiály nebo ty, které jsou velmi příjemné na dotek. I proto látky vybírám rukama, spíš než očima.

Jak vy sám vidíte styl Čechů?
Myslím si, že velkou roli hraje sebevědomí, které my, Češi, nemáme příliš dobře vybudované. Proto se bojíme něčím svou osobnost vyjádřit a hlavně vyjádřit ji jinak, přestože je tu velký potenciál, hlavně u mladých lidí.

Vidíte alespoň nějaký posun od revoluce?
To rozhodně ano a velký. Spíš je otázka, zda se dá definovat český styl.

A dá?
Myslím si, že ne. Jsou to spíš převzaté detaily a nálady, ve kterých se dle mého mísí takové to zvláštní strohé Německo s pompézním Ruskem. Do toho se míchají mladé styly, berlínská móda, která je zase úplně jiná.

Co tomu tedy chybí?
Osobitý styl. České ženy nemají jednu věc, a tou je sebedůvěra a z ní pramenící další detaily. Například mít zdravé umyté vlasy. Proč mít pořád miliardy melírů a speciální střihy? Vždyť české ženy jsou krásné a přirozená krása by mohla být klíčem. Podívejte se na Francouzky, většina má zdravé dlouhé vlasy, i když jsou starší, mají čistou pleť a jakoby neviditelný make-up, na kterém je samozřejmě spousta práce, aby to ve výsledku nebylo vidět... (smích) U nás je to naopak. Každá je přehnaně nalíčená. A s módou je to podobné. Ale uznávám, v zahraničí je samozřejmě také mnohem víc možností a je tam toho k dispozici více, v různých cenových skupinách.

A jak hodnotíte to, jak se odívají čeští muži?
V Čechách má každý druhý chlap na sobě trekový kalhoty a boty. Bez ohledu na to, v jaké části dne je, nebo kam chodí do práce. Chápu, že to je pohodlné a praktické, možná je na trhu díra a jiné pohodlné kalhoty se nenabízejí, ale to není moc pravděpodobné. Chlapi prostě neradi chodí nakupovat.

Módní návrhář Jakub Polanka

Nelákalo vás někdy navrhovat pro muže?
Láká mě to velmi, ale je to náročnější. U pánského oděvu je dost přesně dané, co to má být a z jakých kusů se má skládat. Zpracování je složitější než u ženských věcí. Pokud v těchto omezených hranicích chcete vytvořit něco kreativního a na úrovni, pak musíte pracovat s nejjemnějšími detaily a drobnostmi, a to se dá jen těžko finančně unést.

"Chybí mi tu elegance"

Říkáte, že vám tu chybí elegance, máme tedy všechny chodit v šatech a na podpatcích?
Pozor, elegantní můžete být i v teniskách. Jde hlavně o ten způsob, jak se za to postavíte a jak si oblečete zbytek. Elegance jako součást vyzařování tady bohužel stále chybí, tohle má jen pár lidí.

A kdo to podle vás je?
Jsou to lidé, kteří nejsou mediálně známí, celebrity moc nezvládám. Ale kdybych měl jmenovat, pak skvělé charisma a eleganci má Zuzana Stivínová. I když bude dělat legraci, pořád to z ní bude vyzařovat a zůstane dámou. Naopak někdo může mít sebelepší oblečení, a bude v tom vypadá vulgárně. Ze světových jmen jsou to určitě Catherine Deneuve, Charlotte Rampling, Juliette Binoche. Ty zůstávají půvabné, i když vyjdou v teplákách.

Spousta lidí tvrdí, že oblečení či módu vůbec neřeší. Co vy na to?
Znám spoustu lidí, kteří módu neřeší a zároveň se s ní vyjadřují, aniž by to tušili. To je první možnost. Anebo to zdánlivě neřeší, a přitom doma stojí půl hodiny před zrcadlem a před skříní a hledají něco, aby to jen tak vypadalo. A tím vyjadřují své postavení k módě: mít ji na háku. Dobývají si tím post ležérnosti, ale dost často za tím stojí velké úsilí.

Spolupracoval jste se slavným studiem Peclers Paris, kde jste hledal trendy. A jak se to vůbec dělá?
Podíváte se, co se kolem vás děje. Sledujete samozřejmě módu, to, kam směřuje. Největším vodítkem jsou poslední kolekce, ale zároveň se podíváte, co bylo třeba za zajímavý film, jaká významná výstava se udála, sledujete, co momentálně chybí. To všechno samozřejmě ve světovém měřítku. Zaměříte se na to, zda něco chybí. Tyto věci se spojí dohromady a vznikne z toho určitý mix. Obsahuje šest témat (sešitů) a každé má ještě šest podtémat, tedy pro ten jeden sešit. Těch za rok vyjde třeba šest. Jeden na džíny, jeden na mladou módu, jeden na street, jeden na vysokou dámskou módu a podobně.

A jak vypadá praktická stránka věci?
Snažíme se k danému tématu najít co nejvíce ilustračních fotografií, kreseb, nebo i něco dokreslíme. Dejme tomu, že to budou kabáty à la karoserie, tedy objemné hrubší kabáty. Najdou se věci ve starších knihách, fotky nebo skici siluet. Neprodává se konkrétní produkt, ale daná atmosféra určeného typu oděvu. K tomu se dodávají ilustrace, aby to bylo vizuálně i textově co nejvíc pochopitelné. V sešitu se pak prezentuje například, že tato žena je hrdinka tohoto tématu, nosí takový make-up, těchto šest siluet odpovídá zmíněném stylu. A může to být klidně téma letecká bunda s kožešinami.

Takže před dvěma lety jste předpověděl něco, co je nyní in?
Ano, v současnosti vidím na přehlídkách věci, které jsme před těmi dvěma roky předpovídali, a ten výskyt je dokonce velmi výrazný.

Takže to funguje.
Ano a myslím si, že to je logické i pro firmy. Pro ně je nejjednodušší vzít si ten daný sešit a říct, že se podle něj budou řídit nejen oni, ale všichni. A budou to všichni chtít. Včetně časopisů, tudíž se to prodá. Je to jedno velké kolo, které je propojené. A člověk už neví, zda je trendové studio na jeho začátku či na konci.

Módní návrhář Jakub Polanka

Paříž, nebo Praha?
Paříž. Teď jsem sice často v Praze, protože tu řeším produkční věci, rozjíždím firmu, ale v Paříží jsem spokojený. Žiji tam šest let, mám tam zázemí, své přátele, partnera. Jsem tam svobodnější, nikdo mě tam nehodnotí, nic po mně nechce a já si tak můžu v klidu dělat to, co chci. Nehledě na to, že v Paříži mám mnohem lepší přístup k materiálům a jsou tam i lidé, které ve svém oboru respektuji.

Lákalo vás někdy i jiné město módy?
New York. Láká mě pořád, ale základ své značky bych chtěl vybudovat v Čechách - made in Bohemia. A samozřejmě uspět na světovém módním trhu: Paříž, Milan, New York, Tokyo.

Co vás po vašem tehdejším příjezdu do Paříže nejvíc překvapilo, o čem jste měl třeba jiné představy?
Že jsou to všechno "normální" lidi. Ti, kteří pro mě do té doby byli jako bozi, vám najednou přednášejí, dají si s vámi pivo a třeba vyřešíte nějaký problém. Největším zážitkem pro mě bylo setkání s panem Givenchym. Do té doby byl pro mě nedosažitelnou ikonou. A pak si s ním dáváte víno, bavíte se a zjistíte, že to je úplně normální člověk. Také mě překvapilo, že všichni lidi, kteří něco dokázali, mají obrovskou pokoru. A většina nemá žádné obrovské sebevědomí.

Proč jste se nezúčastnil Prague Fashion Weekendu? Nelákalo vás to, nebo vás nikdo neoslovil?
Mě to nelákalo, protože tam nebyly dobré modelky. Raději nebudu prezentovat vůbec, než abych prezentoval špatně. Proto ani poslední dobou nemám vlastní přehlídky, nejsou na to finance, abych je měl takové, jaké chci. A v tu chvíli to pro mě nemá smysl. Teď jsem měl jen menší přehlídku v rámci finále Elite Model Look, protože jsme přátelé se Sašou Jánym a je to i otázka prestiže. Ty holky jsou výborné, spolupráce s Elite jako s agenturou je fajn.

Takže optimální modelka je podle vás dívka z Elite?
Ano, přesně tak. Není to žádná Miss. Na rovinu, když se podíváte na fotky, které jsou například na zahraničním módním webu style.com, tak tomu já chci konkurovat. Ne nikomu v Čechách, ale značkám jako Lanvin, Dior, Givenchy, Helmut Lang, Raf Simons. Jedině díky tomu se mohu někam posouvat. Myslím, že na tom ztroskotala spousta talentů, kterým se zdá, že jejich konkurent je jen tady v Česku. Ale to nikam nevede.

Říká se, že v módě už všechno vymyšlené bylo. Dá se ještě něco nového vymyslet?
Myslím, že móda má tu výhodu, že je efemérní (proměnlivá, pozn. red.) a v tom je její síla. Věci mohou měnit náladu. Neříkám, že vymyslím nové kalhoty, ale mohu vytvořit novou atmosféru. Móda, i když se opakuje, dává se do nových a nových kontextů.

Módní návrhář Jakub Polanka

Autoři:






Nejčtenější

Americká tenistka Serena Williamsová v olympijském utkání s Australankou Darjou...
Williamsová má strach o dceru. Nechce, aby si prošla tím, čím ona

Serena Williamsová (35) fanouškům odhalila svoji citlivější stránku. Na sociálních sítích zveřejnila fotku malé dcery Alexis Olympie, vyjádřila obavy o její...  celý článek

Herečka Kristýna Fuitová Nováková
Jindřiška z Pelíšků: Je to jediný film, ve kterém se můžu vidět

Nechtěla být jenom doma s dcerami, ani si pořídit chůvu. Proto Kristýna Nováková pracuje jen tolik, aby hlídání zvládla rodina. A až letos se poprvé vypravila...  celý článek

(Ilustrační foto)
Příběh Ivety: Po porodu se k nám tchyně nastěhovala, její péče mě ničí

Po návratu z porodnice mě doma čekala tchyně. Nadšená z prvního vnoučka a připravená mi pomáhat. První dva dny jsem byla ráda, ale po mnoha týdnech neustálé...  celý článek

Nový prezident České stomatologické komory Roman Šmucler hostem diskusního...
Děti v ghettech nikdy neviděly kartáček, upozorňuje šéf zubařů Šmucler

Jednou z priorit, na kterou se chce nově nastupující šéf Stomatologické komory Roman Šmucler zaměřit, je prevence zubních kazů u dětí - především v sociálně...  celý článek

Ilustrační fotografie
Sedm způsobů, jak se rychle zbavit stresu

Určitě to dobře znáte. Zrychlí se vám tep, sevře se hrdlo a žaludek a najednou máte pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout. Stres útočí. Poradíme vám pár...  celý článek

Další z rubriky

Maxim Velčovský
Mám pivo rád, říká Velčovský, autor unikátních lahví do aukce

Designér Maxim Velčovský má rád pivo i tu specifickou část české pivní kultury. Vyrobit pro Plzeňský Prazdroj unikátní designovou lahev pro něj byla zajímavá...  celý článek

Sedmasedmdesátiletý renomovaný psychiatr Radkin Honzák
Psychiatr: Naše vědomí běží na 2 % mozku, většina pracuje v nevědomí

Co všechno dokáže lidská psychika? Jak mocná je síla vůle a myšlenky? Jaké jsou skryté možnosti mozku? A proč je dobré umět naslouchat své intuici? Renomovaný...  celý článek

Herec Igor Chmela
Spíš jsem jako morous, to už mi nikdo neodpáře, říká Igor Chmela

Herec z Partičky nebo ze seriálu Modrý kód se nerozpovídá úplně snadno. Tady je drobná ochutnávka napínavého rozhovoru s Igorem Chmelou, který si můžete celý...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Když make-up a stíny používá chlap - úchylnost, nebo umění?
Když make-up a stíny používá chlap - úchylnost, nebo umění?

V poslední době víc než beauty vlogerky a blogerky jedou jejich pánské verze. Moc testosteronu z toho sice nekouká, ale ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.