Nikdy nepřestanu obdivovat dětský zápal a zanícení pro činnost, které se právě věnují, pohnutí, se kterým vše prožívají. Vezměme si například Vánoce, to skutečné „věření na Ježíška“. Nebo nelíčenou lásku k nějaké hračce! Můj syn Honzík se mnoho let nikam nepohnul bez svého krtka, kterému neustále miliskoval jeho legendární tři vlásky na hlavě. Nebo můj syn Jiřík – ten má několik imaginárních kamarádů, kteří ho provázejí životem. Tím ústředním je tukan. Jde o stvoření, které je s ním na každém kroku, vše prožívají spolu a Jiřík vážně věří, že existuje.
30. května 2020 12:00
