Souboj s věčným nepořádkem je opravdu vysilující, bere chuť do dalšího uklízení, protože někdy máte pocit, že to vlastně nemá cenu, když vám vaše ratolesti během chvilky opět navrší všechny hračky na hromadu, rozdrobí sušenky na pohovku nebo polijí stůl kakaem. Navíc teď v době, kdy jsme všichni nuceně stále doma, nebere špinavé nádobí konce, pračka se nezastaví a odpadkový koš neustále přetéká. Jenže vy v tom, maminky, rozhodně nemusíte být samy. Chaos, který kolem sebe děti dokážou vmžiku udělat, by měly se stejnou dávkou energie zase urovnat. Pokud tedy nejsou zrovna v pubertě. Jak se říká, kujte železo, dokud je žhavé.
1. Začněte včas, když jsou děti tvárné
Odborníci říkají, že smysl pro pořádek mají děti už kolem třetího a čtvrtého roku. Už v tomto období jim tedy zcela přirozeně můžete vštěpovat základní pravidla. Třeba že hračka se poté, co si s ní dohrají, vrací zpět na své místo. Školákům můžete přidat navíc nějakou povinnost, která bude jen a jen jejich. Její charakter se bude v různých rodinách lišit, protože všichni máme trochu jiný životní styl i úroveň. Ale narovnat nádobí do myčky, pravidelně vyhazovat odpadky do popelnice, mýt si po sobě umyvadlo, udržovat pořádek ve svém pokoji, to od určitého věku zvládne každá holka i kluk bez problémů.
2. Jděte příkladem
V této radě se skrývá hned dvojitá síla. Jak dobře víme, příklady táhnou. Asi těžko děti přesvědčíte o tom, že si mají po sobě udržovat pořádek, když necháte stát špinavý hrnek na stole a věci, které nepatří na zem, překročíte, místo abyste je zvedli. Jaký vztah máte k pořádku vy, takový ho budou mít i vaši potomci. A logicky bychom se měli snažit předat jim jen to nejlepší. Druhé pozitivum příkladného chování spočívá v tom, že dětem názorně ukazujete, jak na to. Učení nápodobou je velmi efektivní. A když si k tomu třeba pustíte dobrou hudbu nebo audioknížku, vaše ratolesti se dovtípí, že to vlastně nemusí být žádná velká otrava.
3. Nenápadně je zapojujte
„Mamííí, já chci taky,“ křičí obvykle moje čtyřletá dcera, když začnu otírat stůl, vezmu do ruky vysavač... V žádném případě je neblokujte větou: „To je dobré, já to udělám sama.“ Obrňte se trpělivostí a lux či mop jim na chvíli dejte do ruky. Případně jim rovnou dejte malý hadřík či utěrku na prach a pracujte spolu. Ve dvou se to vždycky lépe táhne. A vaše dítko bude náležitě pyšné, že mohlo být mámě či tátovi super parťákem.
